<ona> Kdybych řekla že odjíždím pryč, a už se nevrátím. Co by jsi mi řekl/a?
<ona2> budeš mi neskutečně moc chybět
<ona3> dluzis mi 1500 za Avon, kdy se pro ne muzu stavit

<A> Ahojí, ty by jsi mi mohl pomoct - píšu seminární práci.
<A> Vybrala jsem si téma "disociativní poruchy osobnosti"
<B> Co to je? =O
<A> mnohočetná porucha osobnosti - kdy v jednom člověku žijí dva a více lidí
<B> Aha, tak tomu se tušim říká taky těhotenství...

Komentář: moc jsem jí asi nepomohl...=D

<a> Ty vole, máma se včera o půl osmé šla koukat na zprávy a začala ječet, ať tam honem jdu, že je v televizi.
<b> No a byla tam?
<a> Byla...
<b> A co o ní říkali?
<a> Vůbec nic, zapomněl jsem vypnout kinect.

<a> Už jsi to slyšela? Máme si z disku vyjmout a uložit někam svoje data, prý se bude něco vyměňovat
<b> Tak to je v pořádku, já to mám vše na ploše
<b> Monitory snad měnit nebudou ne?

Komentář: Učitelský sbor

<a> tak jak dopadla akce? Dostanes to povyseni?
<b> ani hovno...
<a> jak pak to?
<b> Protoze tri mesice odposlouchavame particku, co se dohaduje jak pojedou "varit gulas"
<b> Proste naprosto jasny, vety jako: To bude jizda, honza prinese i cibuli, to si dame do nosu
<b> navic kterej blbec by se domlouval tri mesice na tom, jak pujdou nekam varit gulas
<b> no a kdyz tam dorazila zasahovka, tak tam najde skupinku lidi, co varej gulas
<b> jsem tu ted za totalniho dementa

<a> jedu ve vlaku, v kupéčku se mnou jede holčina a přes telefon poměrně dlouho vysvětluje, jak něco vytisknout, už to vypadalo, že mise byla úspěšná a pak zoufale vykřikne "Ne, mami, ne ctrl je jedna klávesa!!!"

<a> šel jsem s naším psem po městě do zverimexu. štěstí, že jsem to nevzal po náměstí, ale vedlejší ulicí! naše fenka mimochodem teď dost zhubla, takže jí moc nedržel obojek. já si nasadil sluchátka, čili jsem nic neslyšel... a tak jsem šel a šel. a najednou si všimnu, že po mně lidi nějak divně koukají, ale neřeším, jsem na to zvyklý :) pár metrů před zverákem potkám našeho veterináře: on se na mě podívá, pak na "psa", pak zase na mě, oči vytřeštěný, ale jde dál (a já ho, blbec, ještě tak hezky sebevědomě pozdravil "Dobrý den!"). říkám si: "proč na mě tak koukal?!", ovšem opět neřeším. těsně před zverákem jsem zavolal na "psa": "pojď!", podívám se dolů, tam jenom obojek na vodítku, jenže nic v něm! samozřejmě jsem chytnul neuvěřitelnej výtlem, protože mi to došlo :D otočil jsem se, slzy v očích smíchy, a pes půl kilometru za mnou! musela se vyvlíknout a já si toho kvůli hudbě nevšimnul... každopádně nechci vědět, co si ten veterinář myslel.
<a> ... venčil jsem neviditelného psa, success!

<a> hele az budu mit e-shop s botama, tak moje objednaci tlacitko bude [NASRAT MANZELA]

<A> Znáš ten pořad co dávali na Nově, jmenovalo se to "To nevymyslíš", bylo to o tom, že lidi tam psali svoje neuvěřitelný zážitky a oni to zfilmovali.
<B> Jojo asi vim co to bylo.
<A> Někdy jsem si říkal, že je to přitažený za vlasy, ale po včerejšku jsem změnil názor.
<B> Copa?
<A> Včera večer ... manželka usnula na gauči, já šel do sprchy. Ze sprchy jdu nahej do ložnice pro pyžamo. Nemůžu ho najít, tak na to prdim a jdu nahej do obýváku. Budim manželku, ta klasicky jen mávne rukou, něco zamrmlá, ani si nevšimne, že jsem nahej a spí dál. Tak jdu k lince, že udělám malýmu na noc Sunar. Nasypu ho do lahvičky, zalejvam převařenou vodou, chci to zamíchat lžičkou, ale jako napotvoru v šuplíku žádná není, všechny jsou v myčce, která zrovna myje. No co, tak zavřu lahvičku, prstama zacpu ten cucáček a šejkuju pravou rukou s lahvičkou nad dřezem na úrovni svého pasu. Připomínam, že jsem nahej. Najednou se za mnou ozve "Panebože, co to tady provádíííííš?" V úleku pouštim ten cucáček a bílej Sunar stříká všude ....... a vysvětluj to pak manželce :D