<A> Ahojí, ty by jsi mi mohl pomoct - píšu seminární práci.
<A> Vybrala jsem si téma "disociativní poruchy osobnosti"
<B> Co to je? =O
<A> mnohočetná porucha osobnosti - kdy v jednom člověku žijí dva a více lidí
<B> Aha, tak tomu se tušim říká taky těhotenství...

Komentář: moc jsem jí asi nepomohl...=D

<a> Ty vole, máma se včera o půl osmé šla koukat na zprávy a začala ječet, ať tam honem jdu, že je v televizi.
<b> No a byla tam?
<a> Byla...
<b> A co o ní říkali?
<a> Vůbec nic, zapomněl jsem vypnout kinect.

<a> jedu ve vlaku, v kupéčku se mnou jede holčina a přes telefon poměrně dlouho vysvětluje, jak něco vytisknout, už to vypadalo, že mise byla úspěšná a pak zoufale vykřikne "Ne, mami, ne ctrl je jedna klávesa!!!"

<a> Ještě k tomu sexu. Ty povídky o HP a nejenom tady, se vyznačují značnou bespohlavností hrdinů. Není to ze života. Já tedy se svojí holkou v 16 souložil každý den a častěji. Takže popisovaný život na Bradavických kolejích mi přijde po této stránce úplně nereálný.
<b> Zkažená mládež :/ Tyto povídky píše téměř padesátiletá autorka, děcka
<a> b, mně bude letos 60 !!!

<ona> udelas neco pro me ?
<on> copak by jsi potřebovala?
<ona> posles mi neco cokoli ve wordu potrebuji word a nechce se mi stahovat k vuli jedne veci

<a> co ty a chlapi?
<b> Ale, teď jsem jednoho objevila. Byli jsme spolu párkrát na večeři a docela se mi zamlouval, tak jsem ho chtěla vzít k sobě domů. Koupila jsem sáténový povlečení a taky nějakou sexy saténovou košilku (aby to nějak vypadalo). No, a jak jsem byla natěšená, tak jsem se rozběhla a do tý postele skočila. Jak jistě víš, tak satén po saténu klouže. Přejela jsem celou postel a rozsekla si hlavu o topení. Místo v posteli jsem nakonec skončila na pohotovosti.

<ONA> Jestli si myslíš že ty tvoje vtipy co sháníš na internetu jsou vtipný tak nejsou!
<ON> Co myslíš?
<ONA> Včera na maturáku jsi se zase vyznamenal. Opil jsi se a pak jsi říkal o mojí nejlepší kamarádce že je tak tlustá že kdyby si vzala žlutý tričko tak by si jí někdo mohl splést s taxíkem.
<ON> Promiň zlato. Vždyť víš že jsem to tak nemyslel. Byl jsem opilej
<ONA> Ale já na to nemám sílu na ty tvoje kecy. Ty pořád do někoho ryješ a já už to nechci tolerovat. S klukem co se chová jako idiot chodit nechci. Ber to tak že ti dávám poslední šanci!
<ON> Promiň, promiň, promiň fakt mě to mrzí. A jak jsi se vlastně dostala domů?
<ONA> Všichni jsme pak jeli s Jitkou.
<ON> Taxíkem?
<ONA> Ne ty se prostě nezměníš. Sbohem...
<ON> Nééé tak jsem to nemyslel!

<a> caw pls co si napsal do čestnýho prohlášení? na tu seminárku
<b> že sem to nezkopíroval odnikuď atd., stahni si to, najdeš to tady na netu všude

<já> mám čas jenom do 19:00, takže v šest ať jsi u mě!!
<ona> nevim, jestli to stihnu zlato...
<já> jestli to nestihneš, tak budu zklamanej, nasranej, napruzenej, arogantní, začnu fetovat, budu jíst ryby, přestanu na záchodě dávat prkýnko dolů, začnu nosit tanga, tátovi budu říkat Jirko, nádobí začnu mejt ve vaně hned jak se v ní vykoupu, začnu si kousat nehty na nohou, přestanu si holit mocnáře, začnu flirtovat s cikánkama, pokaždý když budem spolu budu jíst česnek a hrozně prdět. Tak co? Stihneš to?
<ona> za deset šest jsem u tebe, ty magore!! :))

Komentář: a opravdu přišla