<a> tak jak dopadla akce? Dostanes to povyseni?
<b> ani hovno...
<a> jak pak to?
<b> Protoze tri mesice odposlouchavame particku, co se dohaduje jak pojedou "varit gulas"
<b> Proste naprosto jasny, vety jako: To bude jizda, honza prinese i cibuli, to si dame do nosu
<b> navic kterej blbec by se domlouval tri mesice na tom, jak pujdou nekam varit gulas
<b> no a kdyz tam dorazila zasahovka, tak tam najde skupinku lidi, co varej gulas
<b> jsem tu ted za totalniho dementa

<zákazník> Dobrý den, žádám o rezervaci čítárny 6 na 14.3.2012 od 15:00.
<obsluha> ‎5 je bohužel už rezervovaná, doporučuji 6.
<zákazník> dobře tak 6.

<A> Znáš ten pořad co dávali na Nově, jmenovalo se to "To nevymyslíš", bylo to o tom, že lidi tam psali svoje neuvěřitelný zážitky a oni to zfilmovali.
<B> Jojo asi vim co to bylo.
<A> Někdy jsem si říkal, že je to přitažený za vlasy, ale po včerejšku jsem změnil názor.
<B> Copa?
<A> Včera večer ... manželka usnula na gauči, já šel do sprchy. Ze sprchy jdu nahej do ložnice pro pyžamo. Nemůžu ho najít, tak na to prdim a jdu nahej do obýváku. Budim manželku, ta klasicky jen mávne rukou, něco zamrmlá, ani si nevšimne, že jsem nahej a spí dál. Tak jdu k lince, že udělám malýmu na noc Sunar. Nasypu ho do lahvičky, zalejvam převařenou vodou, chci to zamíchat lžičkou, ale jako napotvoru v šuplíku žádná není, všechny jsou v myčce, která zrovna myje. No co, tak zavřu lahvičku, prstama zacpu ten cucáček a šejkuju pravou rukou s lahvičkou nad dřezem na úrovni svého pasu. Připomínam, že jsem nahej. Najednou se za mnou ozve "Panebože, co to tady provádíííííš?" V úleku pouštim ten cucáček a bílej Sunar stříká všude ....... a vysvětluj to pak manželce :D

<a> V pátek jdu dědovi na pohřeb.
<b> Co se mu stalo?
<a> Umřel...

<ona> Teď jsem na netu četla, že některé přístroje jsou natolik složité, že by se jejich ovládání mělo přenechat jenom ženám. :-)
<on> Bez výjimky s tebou souhlasím, lásko. Takže ode dneška pereš, žehlíš a vaříš jenom ty. ;-D

<a> no lol tak sem se uz dlouho nepobavil
<b> copak?
<a> aale otec se snazi presvecit matku ze to prkynko pochcala ona ...

<a> Zdá se, že vzpoura robotů je tady...
<b> Jaks na to přišel?
<a> Máme doma baseta. A baset pouští chlupy. Tak jsem dostal geniálni nápad pořídit si Roombu. "Inteligentní" robotický vysavač.
<b> a co, sežral ti psa?
<a> Nic tak trapně přízemního. Vysavač šmejdil pravidelně po baráku, zametal a vysával chlupy, měli jsme doma jako v klícce. Nicméně u toho dost ječel, tak jsem ho naprogramoval, aby uklízel, když jsme v práci. Tedy bez dohledu.
<b> Nenapínej!
<a> Všechno v pohodě do doby, než pes dostal nějaké střevní potíže. A jak byl doma, tak se pos... Což je u psa velikosti baseta průser sám o sobě.
<b> začínám tušit, kam to směřuje :)
<a> No nedokážeš si představit, co s tím defekátem ten vysavač provedl. Naprosto dokonale to rozjezdil po všech pokojích, nabalil si to na ty kartáče a rozetřel po všech pokojích, kam měl přístup. Tzn všude. Ten odér, když jsem dorazil domů, to si nedokážeš ani přibližně představit...
<b> :)) Asimov by asi čuměl :)

<a> co ty a chlapi?
<b> Ale, teď jsem jednoho objevila. Byli jsme spolu párkrát na večeři a docela se mi zamlouval, tak jsem ho chtěla vzít k sobě domů. Koupila jsem sáténový povlečení a taky nějakou sexy saténovou košilku (aby to nějak vypadalo). No, a jak jsem byla natěšená, tak jsem se rozběhla a do tý postele skočila. Jak jistě víš, tak satén po saténu klouže. Přejela jsem celou postel a rozsekla si hlavu o topení. Místo v posteli jsem nakonec skončila na pohotovosti.

<ONA> Jestli si myslíš že ty tvoje vtipy co sháníš na internetu jsou vtipný tak nejsou!
<ON> Co myslíš?
<ONA> Včera na maturáku jsi se zase vyznamenal. Opil jsi se a pak jsi říkal o mojí nejlepší kamarádce že je tak tlustá že kdyby si vzala žlutý tričko tak by si jí někdo mohl splést s taxíkem.
<ON> Promiň zlato. Vždyť víš že jsem to tak nemyslel. Byl jsem opilej
<ONA> Ale já na to nemám sílu na ty tvoje kecy. Ty pořád do někoho ryješ a já už to nechci tolerovat. S klukem co se chová jako idiot chodit nechci. Ber to tak že ti dávám poslední šanci!
<ON> Promiň, promiň, promiň fakt mě to mrzí. A jak jsi se vlastně dostala domů?
<ONA> Všichni jsme pak jeli s Jitkou.
<ON> Taxíkem?
<ONA> Ne ty se prostě nezměníš. Sbohem...
<ON> Nééé tak jsem to nemyslel!