Detail hlášky #73962
<a> jsem tu, elektrina uz zase jede <a> byli jsme mrknout co se deje, horela tu trafacka, halda hasicu <a> rikam kamosovi jestli nejdem na parek v rohliku, jenze na benzince hned vedle se nesvitilo a to maj normalne nonstop <a> az cestou zpatky jsem si uvedomil, ze vlastne nejede elektrina
Komentář: mozek ve 2 rano
Informace o hlášce
Datum přidání: | 10. 1. 2020 |
---|---|
Kategorie: | Mozkové errory |
Autor: | Alda551 (8 hlášek) |
Hlasování: | 0 pro a joocker, Elgurth, Zelvi, Stickman, SOScz, Hammer, pavelnop, ErrorJoe, arxarios, insaina, SkyHaven, Coolak, rotten77, oprs, CarpeNoctem, Flad, Artcorist 17 proti |
V oblíbených: | Žádný uživatel |
Oblíbenost: | 0,00 % |
Stav: | Má záporné skóre |
Diskuze
A přiznejte se, taky už jste se obávali, že vzhledem k tomu, jak na lamera vedení dlabe (dlouhodobě řešená nemožnost se registrovat či si resetovat heslo například), už se lamer neprobere?
Naštěstí se mé obavy nepotvrdily a můžu zase vesele komentovat (nejen) roky staré hlášky :-)
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/spoluzaci-cz-konci-po-14-letech-kvuli-gdpr-9908
Nutné přepsání celé služby by bylo neefektivní a finančně náročné, jak tam píšou, protože předpokládejme, že Spolužákům beztak klesala návštěvnost, protože (opět) atlas hub a proč bejt na Spolužácích, když je stejně skoro každej na držkoknize... takže jen na GDPR bych konec Spolužáků přeci jen nesváděl, spíš to vidím na ránu z milosti...
A Google Drive má pro mě taky jeden problém - předpokládám, že tam je nutnost Google účtu. Ten jsem kdysi měl, ale pokud ho nesmazali pro neaktivitu, beztak si nepamatuju heslo a čert ví, jakej jsem tam zadával mail pro zaslání (pokud nějakej) nebo kontrolní otázku (už ani nevím, jak mají žádost o heslo posichrovanou)... ale to by se přinejhorším založilo, byť Google mám taky rád jak pracovní dobu, špehouní to taky kde může, v tomhle si můžou s FB podat ploutev.
Holt dnešní doba, může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak to jediné, co s tím můžeme udělat.
Tedy krom nebytí pořád přihlášen na FB/Google účtu, aby si tyto služby mohly pěkně špehounit, kam chodím. Ne že by to nedělaly i bez přihlášení, ale aspoň nevědí, že to jsem přímo já, mají jen IP.
Seděla jsem v čekárně svého nového zubaře a prohlížela si to tam. Zahlédla jsem i diplom, který uváděl jméno svého majitele. Najednou jsem si vzpomněla – vysoký, hezký, tmavovlasý kluk stejného jména se mnou chodil na gympl – už je to nějakých 40 let. Že by to byl tentýž chlapík, na kterého jsem tehdy měla tajný zálusk?
Když jsem ho však uviděla, rychle jsem podobné myšlenky zapudila. Tento téměř plešatý, prošedivělý muž s vrásčitým obličejem, ten byl příliš starý, než aby mohl tehdy být mým spolužákem. Nebo – že by?
Poté, co mi prohlédl zuby, jsem se ho zeptala, jestli nechodil na gymnázium Klementa Gottwalda.
„Ano, ano, chodil jsem tam. Byl jsem jedním z nejlepších,“ zapýřil se.
„A kdy jste maturoval?“ zeptala jsem se.
Odpověděl: „V šedesátém šestém. Proč se ptáte?“
„Tak to jste byl v mé třídě!“ prohlásila jsem nadšeně.
Pozorně si mě začal prohlížet.
A pak se ten hnusný, starý, vrásčitý chlap zeptal:
„A co jste učila?“