Detail hlášky #73448
<ona> <a> je do teba zamilovaná, tak bud na nu dobrý :)
<on> to fakt?
<ona> a čo sa čuduješ? z toho aký si sa do teba zamiluje každá ;)
<on> no každá okrem teba.. :)
<ona> <3 (plus obrázok so zamilovanými očami)
Komentář: aj tak som stále vo friendzone..
Informace o hlášce
Diskuze
Tohle spíš dělají dívky či ženy. Ještě jsem neviděl chlapce či muže, který by odeslal kamarádku, u které by jasně viděl, že "to chce" do friendzone.
Tedy pokud by kamarádka neměla sto třicet kilogramů či tak něco.
A to Zelvi, pokud vím, nemá (proběhla tu kdysi fotka, i když bez hlavy, ale... Zelvi ví) ;-)
A o to víc je na přeshubu to, že holka kluka usadí, že "kamarádi", ale pak mu posílá srdíčka, čili chudák kluk si myslí, že "hele, srdíčko, co když přece jen má zájem?"...
Modlí se žena k Bohu: "Pane, pošli mi muže, který by mě miloval, soucítil se mnou, chápal mě, naslouchal mi, pečoval by o mě, neměl by nic proti svatbě a dětem..."
Vtom se otevřou nebesa a ozve se hromové:
"Nejsi ty kráva? Poslal jsem ti ho loni v červenci a tys mu řekla, že ho máš ráda jako kamaráda..."
Ale když už se o tom tak mluvilo, tak se musím přiznat, že jsem podlehl a těma starýma příspěvkama jsem se k té fotce prohrábl taky... O:)
A někoho jménem ZidaneCL vídám na diskuzích na proženy.cz, ale nikdy jsem neměla odvahu mu napsat a zjistit, jestli je to TEN legendární Zidane, nebo jen někdo stejnýho jména.
Ale jinak ano, možnost editovat příspěvky by byla dobrá. Ale jen v případě, že na příspěvek nebylo reagováno. By pak hrozilo, že autor opraví či umázne to, na co bylo reagováno a reagující bude za blbce.
Jo a jak jsi na tom s vlasy? Podle toho se prý pozná sexuální výkonnost ;-)
Pleškou na zadní části hlavy se nechlubit, protože to je z toho, jak si chlapa ženská přitahuje "ještě, ještě!", zato kouty jsou chvályhodné, to je z odstrkávání: "Už ne, už mám dost!" ;-)
Zase jsem si vzpomněl na vtip, jak to já jen dělám?
Přijde muž k sexuologovi, že ta jeho to po něm chce skoro furt a on že nezvládá... tak si sexuolog pozval i paní a nakonec oba a řekl jim, že bude nejlepší, když budou mít sex jen ve dny, v jejichž názvu je písmeno R.
Za pár dní manželka začala na chlapa dorážet a on na to: "Dej pokoj, Blaženo! Víš, co řekl doktor! Co je dneska za den?"
"PRRRRRRRndělí!"
A fakt by se hodila možnost editovat si příspěvky, tenhle triplepost se mi vrchovatě nelíbí...
Táta taky kdysi po operaci plotýnky pobíral částečný invalidní, normálně lezl po stromech a prořezával větve a ten ČID ho štval, protože si mohl přivydělávat jen do určité výše, zatímco s plným by mohl neomezeně.
Takže byl nakrknutej, že buď mu měli dát plnej nebo nic, takhle že ho to akorát omezuje - jo, tak to tenkrát (devadesátá) v ČR bylo a jo, je to proti logice, taky už to tak dlouho není.
A bohužel rentiér fakt nejsem, krást ve velkém neumím a krást v malém, to by si na mě hodně rychle došlápli policajti, takže asi želvičku vyskakující z krunýře neuvidím :-(
A ohledně věku: jedni z mých nejoblíbenějších známých rodičů je asi tak v jejich věku. (A vůbec to není proto, že by mě jako jedinej "dospělej" kromě táty oslovoval Želvo - popravdě ani nevim, jestli si vůbec pamatuje moje skutečný jméno. {: ) A ano, věk je jen číslo, ale dokud mě někdo bude oslovovat "mláďátko" (jako tamten), tak si s ním nezačnu, i kdyby byl z jakýhokoliv důvodu bohatej a vypadal jako Keanu Reeves (anžto Brad Pitt nebo Johnny Depp jsou moc profláklí, žeáno).
No a jestli ty máš nejradši oslovení Želvo, budiž a tak se staň, jestli se někdy uvidíme zoči voči ;-)
Víme jak:
Přijde mladá dívka za babou kořenářkou:
"Kořenářko, vy vše víte, na vše znáte bylinku... co počít, abych nepočala?"
Kořenářka se chvíli hrabe v pytlíčcích s bylinkami, pak jeden dívce podá a řekne: "Pij čaj z těchto bylinek a nepočneš!"
Dívka poděkuje a při odchodu se ještě zeptá: "A kořenářko, ten čaj mám pít před tím nebo potom?"
"Místo toho."
Mimochodem, jsem z tý přednášky pěkně otrávená, mělo to bejt o tom, jak nejlíp volit povinně volitelný semináře, a nakonec nám tam 4 hodiny vykládali o náboženství, zbylou hodinu předtím o Gilgamešovi, a za těch víc jak 5 hodin jsme měli dvě 10minutový přestávky. Ještě že tam byla wifi, jinak bych asi doopravdy usnula. (A sem jsem psát nemohla, nebo jako mohla, ale na tom tabletu... víte jak.)
Jinak si zvykej, tak to v té škole bude vypadat.
Bejvalka takového profesora měla - a pak měla doma dusno, že "kašle na školu" a máma s babičkou si nenechaly vysvětlit, že profesor na prezenci kašle a přednášky dává na net, tak proč tam chodit, když si to může druhý den pustit pěkně doma v posteli a poslouchat do alelujá, protože důležité je, co umíš u zkoušky a ne nějaká trapná účast na přednáškách (takhle jsem tu párkrát zpucnul i ten krásný výmysl nutné procentuální docházky na střední škole, když jsi pod, tak můžeš mít u učitele dvacet jedniček, stejně neklasifikováno a komisionální zkoušky - můj názor na to je úplně stejný, je to nesmysl)... jo, tyhle vychytávky starším lidem nevysvětlíš ;-)
Ale on to v bedně měl, odborník to byl, jen učit - předávat ty vědomosti a hlavně to vysvětlit - neuměl. Taky prý po naší matuře ze školy odešel dělat hlavního účetního do bachárny ve Stráži. No tomu bych věřil, to by bylo pro něj.
Uspávačky hadů jsem zažila na bejvalym gymplu, jedný se tak vyloženě přezdívalo (ale přitom já ji vnímala s klidem), druhá měla čerstvě po škole, naprosto nic nás nenaučila a lidi si o jejích hodinách s klidem četli noviny a luštili křížovky. Nutno dodat, že učení vydržela jeden rok, pak odešla do Prahy hrát profesionálně bridž. [:
Připomnělo tohle:
"Kdyby se pánové vzadu tišeji bavili o fotbale a studenti veprostřed tišeji hráli lodě a piškvorky, možná by se kolegům v prvních lavicích lépe spalo..."
A ta "druhá učitelka" - no jo, ono se asi to, že pedák je "škola z nouze" neříká nadarmo... já bych to dělat nemohl. Když vidím, že dneska mají studenti samá práva a učitel nemůže prakticky nic... a ještě aby se bál, kdy ho nějaká našprknutá puberťačka obviní z obtěžování a i když se prokáže nevina, stejně se může stěhovat, protože "na každém šprochu..."... neměl bych na to.
Ono je to totiž bohužel zhruba nějak takhle:
U tabule dítě stálo, šklebilo se náramně.
Čímpak asi učitelka ukáznit si troufá mě?
Řehoní se děcko drze učitelce v bledou líc,
ať se jenom úča vzteká, ví, že vlastně nesmí nic!
...více na http://www.60k.cz/tema/568.html
A na každým šprochu ano, průser je, když se to ví veřejně a nikdo s tím nic nedělá. Kdo byly oblíbenkyně jednoho z našich učitelů? Samozřejmě že holky, o který se mohl beztrestně otírat. Ale pak jim nadržoval, tak proč by to měly řešit, že. A spolužačka mi vyprávěla, že tenhle učitel byl zasedlej na někoho z nižší třídy... takže ten za ním došel, protože na něj věděl, s kolika holkama ze školy a kdy přesně s nima spal... a má pokoj.
A já bych na učitele taky nemohla, i když jsem to dlouhou dobu chtěla. Říkala jsem si, že na střední to nemůže bejt až tak hrozný, ale když si někdo v oktávě nepamatuje naprostý základy (a to myslim fakt základy, ne nic, co se za ně jen považuje)... to bych střílela.
ale niektory nas uspavali nie kvoli tomu, ze by rozpravali nejak nezaujimavo, ale mali tak prijemny a pokojny hlas, ze to bolo ako uspavanka :) (k tomu este Moravak, cize rozpraval po cesky, ale tak prijemnou cestinou, ze to sa inak nedalo)
dalsi prednasajuci rozpraval super zaujimave veci, super nadsenym tonom, ale tak potichu a na jeden nadych, ze posledne slova nepocul ani ten, co sedel priamo pred nim
ja som nemal rad tie prednasky, kde mali priesvitky (folie na NEOTAR) a clovek pisal celu hodinu ako drak, ze len prepisoval tie priesvitky a nestihal sa sustredit este navyse na to, co ona rozprava okolo toho
A s těmi základy souhlas. Když jsem viděl, že na střední byl někdo schopen napsat "babyčka" a nemyslel tím malý javor... to bych asi byl pěkně rýpavý, co se žákovy inteligence týče. No a to v dnešní době je o průšvih.
Bože sešli mi muže, který mě bude milovat a zároveň mi bude rozumět, bude mě chápat a bude se mnou soucítit...
Najdenou se ozve:
Nejsi ty pí..? Poslal jsem ti ho minulý rok a tys mu řekla, že ho máš ráda jako kamaráda...
"Jak se říká chlapovi, který očekává na druhém rande sex?"
"Louda"
neboli nepředpokládám, že mi na prvním druhém rande dívka či žena skočí kolem krku a na oného, ale zase, to musím přiznat, jsem normální chlap - oťuknu situaci a pokud se možnost naskytne, proč nevyužít. Nenaskytne se - no tak třeba příště, přespříště, za měsíc... copak vztah je jen o sexu? Sex k tomu patří, to ano, asexuál nejsem, ale od vztahu očekávám něco víc než jen souznění v posteli... protože ve vztahu s dotyčnou taky musím vydržet i mimo postel.
A co třeba se sice krasavicí, kterou mi bude okolí závidět, ale jakmile kráska otevře koštovák, budu se děsit, čím se a tím i mě zase ztrapní... to je fakt pak jen na postelovou gymnastiku a mezi kamarády a tak nebrat.
po 2 rande (a samozrejme hned po sexe) hned si vyznavaju lasku ako sa lubia, po pol roku maju svadbu a po roku sa idu rozvadzat, lebo zistili, ze vztah nie je len o sexe a tam sa zacinaju nudit a mimo to, nemaju nic spolocne
alebo, ked sa rozidu po tyzdni - nikto tu nehadze diskusie o tom, ako je z toho v depresii, lebo ju neskutocne miloval
pre mna osobne - sex uz je len zavrsenim budovania celeho vztahu, ak si dvaja ludia v tej posteli nesadnu, vobec na tom vztah nezlyha, lebo je postaveny na inych hodnotach
Byť i třeba takovým, nad kterými jsem dříve valil bulvy, tedy dovolení "najdi si klidně nějakou bokovku, já vím, že to chceš obden a to můžu bejt ráda, že ne denně, mně stačí jednou týdně, tak mi nebude vadit, když si užiješ jinde".
Zajímavé řešení sice, ale když to funguje - hlavně tedy v rodinách s dětmi, kde by rozchod či rozvod měl být vždy až poslední řešení - proč ne.
I když zase na druhou stranu někdy je lepší poklidný rozvod a být přátelé i po rozvodu než spolu být z donucení kvůli dětem a doma třaskavá atmosféra, protože děti to vycítí. Takže ono to není jednoduché.
Friendzone jsem zažila z obou stran.
Bylo to s klukem, se kterým jsme se poznali přes net a asi po hodině konverzace jsme věděli, že jsme si prostě sedli. (A neříkejte mi, že někoho takovýho nemáte.) A náš vztah, zpočátku opravdu přátelskej, se začal prohlubovat až do toho, že jsme se do sebe zamilovali. (Sice ne ve stejný době, ale přece.) Ten kluk se mi po čase vyznal... já mu řekla, že budeme kamarádi, je teď jedno proč, a pak jsme se asi čtvrt roku nebavili, protože to prostě nešlo. Já měla strašně blbej pocit, že jsem mu svým způsobem ublížila a že si teď budu muset dávat pozor na jazyk, aby si náhodou něco nevyložil špatně... Pak jsme se zase začali bavit, ale s tím, že to byly srdíčka, pusinky... "To bylo přece ze srandy." Zrovna ve chvíli, kdy mi došlo, že bych do něj šla, a chtěla jsem mu to oznámit... přesně v ten den mi řekl, že si našel holku. A zase jsme se přestali bavit. A upřímně řečeno mi tohle připadá jako nejlepší řešení friendzonu, protože na "sejde z očí, sejde z mysli" asi vážně něco je. (Ani nevim, proč to sem píšu. Vlastně vim, jsem už pár dní pěkně zdeprimovaná a není nikdo, u koho bych si mohla vylívat srdíčko.) (Taky máte pocit, že používám příliš mnoho závorek?)
A ohledně sexu na prvním rande... Popravdě rande jako takový jsem nezažila, ale když jsem se poprvý měla vidět s klukem, se kterým jsme se přes net tak trochu dali dohromady... ještě den předtím jsem mu říkala, že nic nebude, maximálně držení za ručičku. A on pak přijel... po půlhodině jsme byli nazí a já se ho ptala, jestli má kondom. Takže tak. [: Nakonec nám ten vztah nevydržel... Teď se budu stydět, ale začala jsem si s ním paradoxně právě kvůli sexu (i když to mi došlo až teď, s téměř dvouletým zpožděním), jenže jsme si neměli co říct. A když to pak došlo do fáze, že jeho neustále "bolela hlava"... k tomu se přidalo to, že mu rodiče zakázali se se mnou vídat... plus to, že jsem se dozvěděla, že je do mě přes půl roku zamilovanej můj nejlepší kamarád (ano, neřekl mi to předtím a já... byly tam náznaky, ale nechtěla jsem to vidět)... a nutno dodat, že jsem si uvědomila, že jsem na tom stejně... prostě jsem se s tím klukem rozešla. Ten kamarád se celou dobu prezentoval prakticky jako asexuál... a teď chce sex skoro víc než já. (Ale jen skoro. {: )
A rodiče "zakázali" mu se s tebou vídat? Šmarja co má za předpotopní rodiče? Nepředpokládám, že jsi nějakej výlupek všech neřestí, kterého se člověk lekne už na první pohled, tak co blbli? Kvočnovití rodiče, kteří hlavně chtěli, aby synáček dostudoval a pak se teda oženit smí, ale manželku mu musej schválit rodičové? :-o
Tohle se totiž spíš stává holkám, že se zblbnou do staršího kluka a rodiče nasaděj hlídací režím, aby holka nezačala bulat školu a kdesi cosi a nakonec nepřišla s outěžkem... ale takhle vobráceně? To ani já neznám... (pun intended)
Kor pokud byl tvého věku - to má průměrný kluk tuhou erekci i při pohledu na dámské kolo, co mohu soudit z té fotky, ty jsi rozhodně pěkný exemplář želvy, čili takové to "vždyť je hnusná jak tři noci po sobě, při pomyšlení na to se mi staví akorát tak na odpor" taky nehrozí... nechápu a nepochopím. Nepere se s coming outem? :-o
Zvyk z doby, kdy můj počítač (za mé koupený a i net jsem platil) byl zároveň rodinný (nebudu přece krkounit, že, podmínka jen byla, že pokud spím (nerad vstávám před jedenáctou, když nemusím), tak u počítače - byl u mě v pokoji - žádný rámus) a nechceš, aby ti matka či nezletilá sestra objevila nějaké prekérnosti v historii...
No a i když teď už takto paranoidní dávno být nemusím, private browsing mám pořád. K čemu historii, kam chci opakovaně, to si dám do záložek ;-)
A já mám na choulostivý věci jinej prohlížeč, než používám normálně, můj notebook je čistě můj... a občas se prostě i do téhle historie chci podívat. [:
A ano, buzna =/= gay. Gay ve smyslu "na chlapečky" může být i stokilový zarostlý motorkář.
Buzna, dnes moderněji metrosexuál či šamponek - nagelovanec mající doma v koupelně víc pičifuků než ta jeho a bez zrcátka a hřebínku neudělající z bytu krok ;-)
Vzpomněl jsem si u toho na http://www.lamer.cz/quote/1374 a tak nějak to v podobných případech vidím.
potom sa necudujem, ked kolegyna v praci je prekvapena, ako mozem zvladnut dvihat a prenasat nadoby s cca 20-30L vody (ja som skor taky normalny chlap, klasicke pivne brusko (na ktore som ale hrdy, lebo tak 5-7 rokov som bol na hranici podvizivy a nemohol som pribrat), svaly take skor nie ako ano, ale makat viem)
ale nechapem, co sa tym zenam na tych dnesnych akoze-chlapoch moze pacit, to radsej ostanem sam ako sa prisposobit tomuto trendu
Průměrná žena má doma v koupelně 58 lahviček a tubiček.
Průměrný muž má doma v koupelně pěnu na holení, vodu po holení a možná deodorant a u většiny lahviček, které tam má ta jeho, nezná jejich účel.
Ovšem dneska už se to vyrovnává a někdy i převažuje...
Navíc tam šlo asi i o zodpovědnost, mně stačilo pohrozit, že k nám nebude moct, a všechny blbý známky jsem si opravila, a on... škoda slov.
A to: "Peru jen to, co je v koši. Jo ty nemáš čisté tričko na tělocvik? No jak to, předvčírem jsem prala a ve špíně nebylo... aha, ono bylo na křesle v té hromadě prádla, co tam furt máš? Ale ta tvoje hromada mě nezajímá, co není v koši, není na vyprání, příště to přines a vyperu!"
No a udělala to dvakrát třikrát a pochopili jsme - já, otčím i sestra ;-)
Takhle se na děti musí, jen musí být rodič důsledný ;-)
a co sa tyka kuchyne a prania a tak, tak tam si zaviedli sluzby (si zaviedli, lebo to bolo az v case ked som odisiel na vysku)
ale ked sme mali neporiadok v izbe a tvrdili sme, ze je to upratane (ze nevieme co mame upratovat), mama prisla, vyhadzala nam vsetky veci zo vsetkych skrin a suplikov na stred izby, aby sme to videli, kde mame ten neporiadok :)
ano 10
a prave kvoli tomu - ze "neni to k vyhodeniu", tak jednoducho to musim vsetko dat na kopu a zrazu zistim, ze ono to k vyhodeniu je
Jenže dneska by asi narazil, až by si dítě stěžovalo, že ho děda "trápí hlady" a vysvětluj, že na sporáku jídlo je, ale milostpán či milostslečna to "nejedí"... ale to už jsem tu relativně nedávno mám pocit psal.
Takže já bych sice věděl, jak na děti, druhá věc je, jestli to je v dnešní době proveditelné - abych nebyl za tyrana a kdesi cosi...
a je to proveditelne - len to si treba vychovat, uz od narodenia treba k tomu dietatu pristupovat tak, ze vtedy sa uci co si moze a nemoze dovolit
Staré přísloví přece říká "ohýbaj ma, mamko, dokial som Janko. Až ja budem Jano, neohneš ma, mamo."
Dítě se musí naučit povinnostem typu uklízet po sobě hned od mala, samozřejmě v rámci možností. Ale pokud nechci dítě "omezovat" a třeba po desetiletém bez řečí odnesu talíř od oběda, protože dítko se prostě zvedne a jde si po svém, talíř přece do dřezu odletí sám, nevyhnutelně to dopadne tak, že až máma bude chtít dítě do čehokoliv zapojit, dítěti se nebude chtít, bude odmlouvat a podobně. A proč? No protože si zvyklo, že nemusí nic dělat a proč by to teď měnilo, maminka vždycky posloužila, tak ať slouží i teď, no ne...
A tu sestru si dokážu představit. I kdyby k tobě před prarodiči přišla, kopla tě pod koleno, plivla na tebe a nazvala tě blbou p..ou, ještě budeš TY ta špatná, protože sestřička se ta ošklivá slova musela někde naučit a to, že ti to řekla, taky určitě má důvod... jako bych to slyšel...
Já bych se na něj vysr... hodně velkým obloukem. Namazat si chleba (nebo abych zamezil "neumím si to ukrojit, co když se říznu?") rohlík snad umí každej blbec. Jo ty nezvládáš? Tak se to nauč a nebo budeš hlady, vyber si.
Když si třeba roztomilé štěňátko páneček pustí do postele, protože tak smutně kouká a nechce být v pelíšku samo, pak se dotyčný po roce dvou diví, když se mu padesátikilové tele rozvalí v posteli a dívá se stylem "no co koukáš, tady ležím já". No a páneček v horším případě rezignuje a přizpůsobí se a v lepším se s tím snaží něco dělat, ovšem s nejistým výsledkem.
A u dětí je to totéž v bledě modrém.
"A proč to najednou musím, dřív jsem nemusel, mně se néééchcéééé..." a když je k tomu donuceno, tak to schválně dělá pomalu, tváří se jak reklama na ocet a ještě to třeba dělá záměrně "neschopně", aby máma nevydržela a vyhnala ho od toho a příště už nic nechtěla... a u zvířete i u dítěte je výše zmíněná situace chybou páníčka, resp. rodiče a můžou si to vyčítat jen sami sobě.
Může se to páníčkům a rodičům nelíbit, můžou s tím nesouhlasit, ale je to tak.
Na lameru letitý problém. Kombinace příliš dlouhého nicku a příliš dlouhého nadpisu. Přesáhne to do místa, kde normálně je hodnocení hlášky a to už se tam pak "nevejde". Budu holt muset preventivně zkracovat nadpisy.
(a nie je katolik ako katolik :P a moze sa to stat aj mimo veriacej rodiny, ale v tom katolickom prostredi su ludia viac vedeny k tej schopnosti prijat a postarat sa)
ale plateny som zo statnych grantov, cize su to peniaze vsetkych danovych poplatnikov (plus samozrejme doktorandske stipendium), ale ano, na ziskanie grantov, musime preukazovat nejake vysledky a pracu, ale kedze robime zakladny vyskum a veda je v tychto krajinach v stave akom je, tak sa mu to nanestastie nevrati nikdy (malokedy nejake patenty ostanu v tejto krajine, nie su na to peniaze, lahsie je ho predat do zahranicia)
jednoducho tu ti to malokedy ma kto zaplatit, tak ti to zaplati sukromna zahranicna firma (tvoje meno tam moze ostat), ale cely zisk potom ide do tej firmy (a samozrejme aj odvedene dane)
cize nie, ze by cesky/slovensky vedci nechceli spravit nic pre svoju vlast, ale ono to stat nechce spravit nic pre tu vedu
Jinak ovšem typická žena, resp. matka a manželka, ty to mají snad v genech, ať člověk udělá, co udělá, VŽDYCKY se najde něco, co mu na tom lze vytknout... vzpomněl jsem si na tenhle vtip:
http://1.bp.blogspot.com/-AbZVrtBvHOs/VCliHhrBloI/AAAAAAAABzw/CMaOZBLUB8o/s1600/pat-byrnes-is-there-anything-else-i-can-do-wrong-for-you-new-yorker-cartoon.jpg
A myslím, že sedí... překlad pro neangličtináře: "Můžu pro tebe zvorat ještě něco dalšího?"... asi tak...
A přesně taková typická manželka nechci bejt, takže drahého chválim, i když třeba nevysaje úplně perfektně nebo tak. ("Nalej do toho hrnce vodu." O pět minut pozdějc: "Dals tu vodu vařit?" "Ale vždyť tos mi neřekla." *povzdech* Tak ji dej vařit teď.")
Ono totiž v lidské povaze (hlavně v mužské, ale nejen) je si říct "no jestli mám dostat vynadáno za to, že nic nedělám nebo když něco udělám, tak za to, že jsem to udělal blbě, tak se na to vybodnu a mám to aspoň bez práce". Proto bych to řekl asi takhle - nekritizovat, pokud to není nezbytně nutné.
A ono i kritizovat se dá vtipně (soví paměť na hlášky strikes back!), krásný příklad budiž třeba http://www.lamer.cz/quote/46118 ;-)
A pak je tu druhej případ, kdy někdo i na přímou tvrdí, že žádnou pomoc nechce, ale pak si stěžuje, že nepomáhám... na pěst. [:
To je totiž stejný systém jako když chlap vidí, že ženskou něco žere, tak se zeptá "Co se děje?"
Dozví se, že "nic" a když se tedy chová podle slyšeného (nic se neděje, tak co bych se tím zaobíral, můžu jít k televizi/na pivo/k počítači...), dostane za nějakou dobu obvykle vynadáno, že je necitlivej a hnusnej a vůbec se o tu svoji nezajímá, protože madam očekávala, že to z ní bude páčit a poslouchat "ale nic, to by tě nezajímalo"..." a doví se to až napodesáté...
Muž řekne A, myslí A, chce A.
Žena řekne A, myslí B, chce C, očekává D, doufá ale ještě v E a F. Dostane-li A, B, C, D, E nebo F, je zcela jedno, v tu chvíli už totiž chce G. A pak se diví, že dostane H...
"ja som inzinier. na mna musis ako na blondynu. pokial mi nedas presne a spravne instrukcie, neocakavaj, ze to bude splnene podla tvojich predstav." a ono to funguje, ked ludia uz od zaciatku sa spravaju voci sebe, tak ako chcu aby to vyzeralo aj po 20 rokoch, miesto "hrania sa na pana dokonaleho"
Mám umýt nádobí? Umyju. Ale jestli mi děvenka hodlá nadávat, že myju nejdřív hrníčky a pak skleničky, protože se to MUSÍ obráceně, příště se jí na to vyfekálím. A ano, nádobí mýt umím, že mastnej pekáč se meje až nakonec a ne jako první, to vím taky už od dětství, takže radit nepotřebuju.
A když budu o radu stát, požádám si a poté nechť mi polovice poradí. Ale do té doby ať si třeba skřípe zubama, jakým strašným postupem co dělám - pokud se doberu kýženého výsledku, o nic nejde. Vynadat mi poprávu může až když nadělám víc škody než užitku a plánovaného výsledku svého snažení se nedoberu, no ne? ;-)
Takže se vlastně mastný pekáč nemusí mýt jako poslední, ale tak nějak by měl, aspoň mě to tak máma učila.
Ale protože jsem, jak psáno někde tady, tolerantní a uznávám jiné postupy, bral bych to stylem "ať si miláček začíná mýt třeba od pekáče a skleničky až nakonec ve špinavé vodě, když to bude umyté a nebudou na nich mastné fleky" :-)
Já si natočím vodu s jarem do dřezu, v tom vždy umeju a pak to opláchnu pod čúrkem tekoucí vody, aby na tom nezůstával saponát. A funguje to perfektně a nemám u toho spotřebu vody jak lachtan ;-)
Takže jako ve všem to chce zlatou střední cestu. Ne abych při chůzi po bytě odkopával bordel a mezi tím skákaly blechy, ale zase koupat byt denně v savu je taky kontraproduktivní.
A pokud má člověk nádobí uklizené na svém místě v kuchyňské lince, tak se tam žádný "přespříliš" kentus nedostane a ten, co se tam dostane, nijak neškodí, protože je beztak všude kolem nás.
avsak - jedna vec je to co dychame, druha vec je to na com mozu v pokoji hromadit sa kentusy - pre lepsie pochopenie - vezmi si misku na kultivaciu mikroorganizmov a otvor ju na minutu a po tyzdni sa na nu pozri - to co tam je, teoreticky je to neskodne, lebo je to vsade okolo nas, ale v tak vysokom mnozstve by ta to asi zabilo
a samozrejme toto 'savovanie' sa a lieky na vsetko nenavidim. ked sme boli maly, prisli sme domov s rozbitymi kolenami apod - jedina reakcia - umy si to, ocuraj a bude ti dobre, dnes sama dezinfekcia a antibiotika a potom su deti stale chore
dalsie problemy su tazko identifikovatelne ci su geneticke alebo vyvolane hormonalnou liecbou akne, alebo geneticke predispozicie aktivovane touto liecbou (ako napr problemy s klbami, chronicka bolest kolena a tym padom nutnost zacat uvazovat nad jeho operaciou)
Osm dioptrií, to už musej bejt strašný jogurťáky, spolužačka v devítce měla asi pět a půl, pokud se dobře pamatuju a už to byla na pohled síla, HODNĚ vypouklé a bylo vidět, že dost tlusté, s osmi si snad člověk bez brejlí ani neostříhá nehty.. ještě že už dneska existují kontaktní čočky...
Operace vyšla, hned po operaci mi testovali oči a říkali "tak je to dobrý, co jste nosil před týdnem, teď odmítáte" (rozmazanej pohled) a od té doby nosím brýle akorát sluneční. Díky Bohu, dřív jsem to měl, že mi občas oko málem do nosu zalezlo, což byl na fotkách "nádherný" pohled :-/
A co se týče doktorů, o těch jenom v dobrým... doktoři jsou důležití a super a boží a vtipní a mladí a geniální a tak... :-P
A ano, zatím to vypadá, že by ze mě mohl jednou lékař být... možná, když to vyjde... ale to jsou ještě pořád minimálně dva roky a spousta zkoušek...
U tety to, když tekla krev, řešil obvykle peroxid vodíku a hotovo. Na lítání se savem ani máma ani teta nebyly, uklízelo se normálně, ani nevím, čím se tenkrát myly záchody a jestli byly nějaké ty bazmeky k zavěšení pod mísu, to už si nepamatuju. Rozhodně se u nás neblblo tak jako blbnou někteří dneska.
A ono "že to můžeš mejt sama"... a to tátovi nedošlo, že z toho hnusu mastného denně jí nebo se s ní radši nechce hádat a radši sklapne krovky? Hádám, že B je správně, my chlapi se hádáme neradi.
Ale jako bych viděl dnešní mládež:
"Mamííííí, nemáme nic k jídlu!"
"Máš toho tam plnou ledničku!"
"Mamííííí, nemáme nic, co se dá ohřát v mikrovlnce!"
;-)
Táta dodnes dává k dobrýmu příhodu, kdy ještě byl sám a já s ním zkoušela dělat kuře. On ho vytáhl z obalu, já do něj znechuceně dloubla, prohlásila "fůj, to je živý" a odešla jsem a on musel kuchařit sám.
Ale to je ještě dobrý, v Polsku či kde byl nedávno poprask, když tam prodávali v superhyper v igelitu kuřata s hlavou, lidi se mohli posr.., že to je odporné a jak to můžou prodávat - to si myslej, že kuřata, samozřejmě bez hlavy, rostou na stromu kuřovníku hned vedle kotletovníku a buřtovníku? Svět se v (_o_) obrací...
I když kluci to mají v jistém věku taky tak, že po vysvětlení, jak vznikají děti, znechuceně prohlásej, že tohle teda nikdy dělat nebudou. Načež tatínkové, jsou-li u toho, se vědoucně ušklíbnou a dodají, že "to říkáš teď, povíme si za pár let" a mají pravdu. Kluky tohle "tohle nikdy!" přejde zhruba v době, kdy zjistěj, že ten jejich se staví do pozoru nejen ve chvíli ranní potřeby močit ;-)
Ale to by doufám neudělali, by jim klesla návštěvnost a tím počet zobrazení reklam, takže by byli sami proti sobě ;-)
http://nakup.itesco.cz/cs-CZ/ProductDetail/ProductDetail/2001120695175
"Tak co, Pepo, co ta nová práce?"
"Ale, vyhodili mě."
"Vždyťs tam včera nastoupil? Cos vlastně dělal a za co tě vyhodili?"
"No... krmiče v ZOO a vyhodili mě za pomalost."
"Za pomalost? To tam zvířata skučela hlady?"
"No to ne, krmil jsem poctivě. Ale to jsem takhle otevřel vrátka a než se rozhlídnu, frnk frnk... a želvy byly v prdeli..."
(Na mě si nepřijdeš, já vim, jak se želva řekne jak slovensky, tak anglicky, německy a dokonce bych si možná vzpomněla i na italštinu. Ale uznej, že naše český želva zní líp. A teda vždycky jsem si myslela, že je to korytňačka a až teď jsem zjistila, že je tam jen n.)
Ještě jedno slovo jsem tam potkal - co je to "gáfor"? Kontext "Máme zdúchnuť ako gáfor?"
Odhaduju to na "máme zmizet jako smrad, pára nad hrncem" či něco takového.
a Gáfor je obycajna chemikalia, neviem ci nahodou aj v cestine nie je rovnako
https://sk.wikipedia.org/wiki/G%C3%A1for
a pouziva sa to tak kvoli tomu, ze sublimuje pri izbovej teplote, cize neostane po nom ani stopa
A to jsem si ještě vzpomněl na
Přijde malá želvička ke stromu, povzdychne si a začne se na něj drápat. Leze, leze, až se vydrápe do koruny, tam roztáhne tlapičky, skočí a rozplácne se dole na zemi. Po chvíli se probere, oklepe se, znovu se doplazí ke stromu, povzdychne si a drápe se zpátky nahoru. Když je v koruně, zase roztáhne tlapičky a prásk ho na zem. A tak pořád do kolečka.
Na vedlejším stromě na to koukají dva ptáci a jeden z nich se poškrábe na hlavě: „Ty, hele, neměli bysme jí říct, že je adoptovaná?“
I když to nevysvětluje to, že se mnou želvička v tolika věcech souhlasí a vice versa...
http://www.lamer.cz/quote/61349
http://www.novinky.cz/koktejl/372910-misto-psa-venci-v-tokiu-dvacetiletou-zelvu.html
;-)
Jo a horšie to byť nemože? A čo trebars https://www.youtube.com/watch?v=1PhawrWwRGA ?
Priekopa je obec na Slovensku. Nachází se v Košickém kraji, v okrese Sobrance.
Košický kraj... vyhodňare. No a Wikipedia to ještě upřesnila, že Obec Priekopa leží na západním úpatí Popriečného vrchu, její katastr hraničí s Ukrajinou.
Takže omluva, že jsem tě posunul o nějaký ten kilometřík východněji :-D
A Araoth má asi pravdu, pokud si ukládáš historii či dokonce máš google účet a google tedy ví, "co jsi zač" a nabízí ti věci na míru.
Teď jsem nakopl google maps, napsal "priekopa" a vyhodilo mi to https://www.google.cz/maps/place/072+61+Priekopa,+Slovensko/@48.7544429,22.2924562,14z/data=!3m1!4b1!4m2!3m1!1s0x47393e6980dd8637:0x400f7d1c6974ef0 - čiže tu vyhodňarskou ves.
ale inak s tym vyhladavim - najhorsie na nom je to, ze ked sa ta niekto spyta, kde si to nasiel "google, treti odkaz z vrchu" nemusi to byt pre toho druheho pravda.
a to mi pripomina to tradicne:
http://www.lamer.cz/quote/random - tretia hlaska je super
Ale musím říct, že tady na těch stránkách je tlačítko, který mně odkázalo na úplně super stránku co mi změnila život! - http://www.theuselessweb.com/
http://wiki.lamilide.cz/index.php/Araoth
Beze srandy, já byl u prvního notebooku v prdeli jak Baťa s dřevákama, protože jsem naučenej Alt+64 na numerické a ten notebook numerickou neměl! No a co teď?
Inu, ověřil jsem si, že Alt+Shift+64 na normální klávesnici nefunguje a vygooglil si jiné možnosti psaní zavináče.
Jistě, pravý Alt+V je možná rychlejší, ale to bych se to musel přeučovat a to se mi nechce, kor dneska, když už i notebooky mají numerickou ;-)
*** Zelvi o měsíc později ***
Tak jsem to nedala, přesně jak jsem řikala. Sbohem, školo.