Detail hlášky #73365
<a> Asi se dám na víru
<b> Pokorný náš, jenž jsi v Karlíně
<a> Co všechno vlastně můžeme mít při testu?
<b> posledně to bylo cokoliv
<a> OK, tak já si tam vezmu bibli
Informace o hlášce
Diskuze
To se takhle jednou Svatý Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom pražští studenti při přípravě na zkoušky. Povolá tedy anděla, ať zjistí, co se dole děje.
Je jeden měsíc před zkouškami a anděl hlásí: "Medici se učí a ekonomové a právníci chlastají."
Týden před zkouškami: "Medici si už opakujou, všechno umějí, ekonomové začínají číst skripta a právníci chlastají."
Večer před zkouškami: "Medici jsou už naučený, umějí to i pozpátku, ekonomové dočetli taktak Samuelsona a právníci se modlí." Svatý Petr povídá: "Modlí říkáš? No tak to jim pomůžeme..."
Jenže tak to většinou nefunguje. Ale to dotyčný zjistí sám. :-)
Chlapik sa modli kazdy den: "Pane Boze, prosim aby som vyhral v loterii."
Modli sa den, tyzden, rok, stale.
Ked uz ma 80 rokov, opat sa takto modli a vtedy sa zrazu ozve z neba: "Tak uz si podaj ten tiket."
Cize pre mna, ako pre veriaceho - ano, modlenie pomoct moze, ale bez mojej iniciativy a snahy sa ten zazrak nema z coho udiat.
Ja by som si na jeho mieste nebral Bibliu, ale radsej skripta a zacal pisat tahak. Kto vie, mozno skusajuci odide pocas test z miestnosti prec.
Přijde Kohn do synagogy a začne se modlit: "Hospodine, dej, ať mi vyjde ten kšeft, co na něm můžu vydělat milion"
vtom přijde Roubíček, klekne si vedle a: "Hospodine, dej mi deset korun na polévku"
a tak se tak oba modlí: "Hospodine, dej mi kšeft za milion"... Hospodine, dej mi deset korun na polévku... kšeft za milion... deset korun na polévku... až Kohn sáhne do kapsy, dá Roubičkovi pětku a povídá: "Tady mají a nerozptylujou mi Hospodina!"
Ale je to pravda, věřící se může pomodlit, ale beze snahy se zázrak udát nemůže, leda takový ten "umím jednu otázku a to ještě napůl, zázrakem si ji vytáhnu a za to mý vaření z vody mi dá trojku". Ovšem to je opravdu zázrak a jestli to vyjde jednou za život, tak to je dost.
Připomnělo:
"Když jsem byl malý, modlíval jsem se k Bohu, aby mi seslal kolo. Ale pak jsem dospěl a pochopil, že takto Bůh nepracuje. Kolo jsem ukradl, a požádal Boha o odpuštění."
Připomnělo mi to pradědečka a jeho "k čemu mi je, že když mi soused ukradne slepici a sežere ji, že ho Bůh po smrti potrestá? On je nažranej, já nemám slepici a vajíčka, on se mi směje do očí a já mu ani nemůžu dát pár facek, protože to Bůh neschvaluje? Ale mě to štve teď a nějakej trest po smrti mě nezajímá, já v to nevěřím!"
Nebo třeba byl soused silnější či praděda nechtěl mít potíže s četníky či co tenkrát udržovalo pořádek, on to přece jen byl pan ředitel pivovaru a to by asi nebylo dobré, kdyby se po městě rozkřiklo, že pan ředitel byl na četnictvu, protože prefackal souseda.
Každej by si k tomu něco přidal a až by praděda vylezl z četnické stanice ven, lidi by si ho drželi od těla, protože by se městem neslo, že na souseda vzal sekeru... ;-)