Detail hlášky #67346
<a> Tak co ve škole, pořád děláš omalovánky?
<b> Jasně, dneska mi třídní v matice zabavila ty s krtečkem.
<a> Tak tos neměl co dělat, ne? :D
<b> Ani ne, vytáhl jsem ty s veselou mašinkou. Pak to vzdala, soused jí prozradil, že jich mám ještě asi pět :)
<b> Pak už ani nekomentovala, že jsem jí do písemky centropenem nakreslil stromečky, sluníčko, kytičky a vybarvil to :)
Komentář: 3. ročník SPŠ... :)
Informace o hlášce
Diskuze
S čímkoli si hážeš se spolužákem co je na druhém konci třídy. Samozřejmně, když se profesor nedívá, ať máš pocit adrenalinu.
Na počítačové učebně otočíte balík papírů. Pak celý den skládáte vlaštovky, které se pak najednou co nejrychleji vyhází z oken.
Když se spolužák tradičně cicmá na chodbě tak vezmeš jeho batoh a všechno co v něm má nalepíš izolepou na okna.
...
Ale samožrejmně bylo nejlepší ty nudné předměty vypustit, prospat nebo se na ně ožrat.
Nechci nikoho k ničemu navádět, jenom nechcu ve svém předchozím příspěvku vypadat jako frajírek co jenom honí vodu :-)
A plusko dávám právě proto, že situaci s omalovánkama si dokážu dokonale představit. Vím co za nudné exoty na průmkách učí.
Pokud pracuješ tak promiň. Usuzoval jsem podle příspěvků k téhle hlášce nižší věk.
Jak je to dneska se školama a výběrem nevím, za mého mládi si vybíraly školy.
A to nás naštěstí minuly amerikanismy typu "gonna", "gotta" atd., jinak by to Petr říkal s klidem a Růženu by už odvezli :) Po pár letech jiný kamarád říkal, že měli s angličtinářem dohodu "v konverzaci to používejte, když to tak umíte, ale v písemkách vám to budu brát jako chybu" a bylo to k oboustranné spokojenosti. Ono bych taky chtěl vidět, kdo říká např. náklaďáku po anglicku "lorry", když americký "truck" je prostě známější a zapamatovatelnější :) Anglický "bobby" ve smyslu lopicajta (záměr) proti americkému "cop" je totéž :-)
Což je ale i rodičema, když dneska - "živit se rukama? NO to teda ne, náš Pepíček bude mít matůritu a půjde na vysokou, na tu nejvyšší a bude manažér!" a to i v případě, že Pepíček je blbej jak troky, protože to není chyba Pepíčka, ale učitelů přece!
A nedajboha aby Pepíčka dejmetomu bavilo ležet pod autem či zvednout haubnu a opravovat a CHTĚL jít dejmetomu na automechanika, to by mu rodičové rychle vysvětlili "přece nejsi blbej, abys dělal rukama, na školu pudeš a můžeš ten autoservis pak vlastnit a šéfovat tomu a opravovat si auta pro radost, kdyby ses vyučil, budeš makat na šéfa, ty máš na víc!" a pak to dopadá tak, že na pracácích jsou po maturitách desítky zbrusu nových odmaturovaných manažérů, o okteré není zájem a řemeslníků je nedostatek.
P.S. Stejně jsem rupnul, z biologie. Fylogeneze oka! Světločivná skvrna mne ve snech pronásleduje dodnes, a to už je to bratru šestnáct let :)
Nevím, zda to pedagogicky lze, beru to laicky. Ono je lepší, když nějaký lempl rozvracející morálku třídy jde třeba domů nebo na hodinu do hospody a třída se v klidu učí, než když ji lempl prudí, protože ho to nebaví, ne?
Jak řekl zmíněný mladý učitel "klidně mi na hodiny nechoďte, pokud přijdete na písemku či si se mnou domluvíte zkoušení" - čert ví, zda to myslel vážně a zda to pedagogicky lze, ale jako studentu mi to přišlo geniální (ne, že bych to využíval).
Vést k odpovědnosti...na jednu stranu to chápu, na druhou by už nějaké ty základy odpovědnosti měly děti v patnácti letech a více už prostě mít a pokud nemají, těžko to do nich dostaneš. To už bych je to nechal pochopit natvrdo aneb "ser na to, když chceš, pak si vyžer následky, však pochopíš, že to takhle nejde" aneb "nechoď na hodiny a neuč se, když ti nevadí, že pak dostaneš neklas a budeš dělat zkoušky a pokud je neuděláš, zopakuješ si ročník" - pokud je dotyčný student aspoň trochu inteligentní, poučí se a podruhé to neudělá.
Toť názor laika.
Ale je fakt, že já zrovna patřím k těm, kde mi stačí, že mi přijdou na písemku (pokud nepřekročej maximální povolenou kvótu absence) - známky musej mít všechny.
A takové to "maximum tolik a tolik absence, jinak zkoušky, i když má student známek dost a klidně i samé jedničky", o tom si myslím své a není to nic uctivého. Ano, škola si může nastavit systém jak chce, ale to se nefackuje s tím, že mi to přijde střelené.
Proč nutit studenta sedět ve škole, pokud se to je schopen naučit z učebnice nebo mu to kamarádi budou nahrávat na diktafon a on si to poslouchat doma? Ať se třeba válí v posteli a poslouchá program minulé hodiny na MP4 a dnešní hodinu mu na mp4 nahrávají kamarádi, jeho věc.
Není důležité, JAKÝM ZPŮSOBEM si to do hlavy dostane, důležité je, že to tam dostane. Přesně jako na vejšce - docházka na přednášky rozumné profesory netankuje, důležité je, co předvedou v testu či u zkoušky.
Třeba nechápu systém, že od osmnácti si student může psát, protože plnolet, omluvenky sám - k čemu pak jsou? To můžou psaní absence rovnou zrušit. A co jsem slyšel před nějakou dobou - že plnoletý student MUSÍ DÁT SOUHLAS, aby škola směla sdělit rodičům známky - taky nepobírám. Já být rodičem, jehož dítě ten souhlas nedalo, udělám to jednoduše.
"Jo tak já nemám právo se dovědět tvoje známky? No tak to se ale na té škole drž sám nebo si najdi práci, nedám ti už na studium ani korunu, chci totiž vědět, na co to dávám a co když už na škole nejseš a za ty prachy někde chlastáš?"
Nehledě na to, že tenhle zkouškový systém by to zbytečně zkomplikoval např. spolužačce, která před čtvrťákem nějak moc hubla nebo co, skončila na psychině, poprvé do školy přišla snad v prosinci a ač jí všichni doporučovali zopakovat si ročník, že jí s tím škola nebude dělat problémy, Monika se zakousla, že ne, že chce odmaturovat s námi, když s námi od začátku byla ve třídě - a dokázala to. Napsala si potřebné písemky, dohodla zkoušení s učiteli a už pololetí měla v pohodě. Při "maximálně tolik a tolik absence" by se mohla na docházku do pololetí rovnou vyfláknout, když to přeženu a učit se doma, protože komisionálním zkouškám z důvodu překročení kvóty absence by se stejně nevyhnula.
Se třetím odstavcem naprosto souhlasím, zachovala bych se stejně. (Teda zatím děti nemám, takže těžko říct, ale věřím, že až je mít budu, tak bych k tomuhle "koule" našla, bylo-li by potřeba :) )
Věřím, že k takhle individuálním případům, jako je Monika, se i individuálně přistupuje. Takže ať by byly pravidla jakékoliv, Monice bych v tomto případě vyšla vstříc.