Já dokonce i po něm, ve frontě jsem se totiž naučil komentáře přeskakovat :) Tentokrát se to sice nevyplatilo, ale i tak jsem za tuhle poměrně novou "dovednost" rád :)

"...a on po nás chce vyjmenovat každou kůstku v těle a když bude chtít, tak i latinský název..." a bavili se o <c> tak je to celkem jasny, ze je to ucitel.

Ano, brali.

Máš sice pravdu, že málokterý student SŠ ví, čím chce být, ale jsem si docela jistý, že stejně jako tehdy já má většina poměrně jasnou představu, čím být nechce. Já například odnepaměti (subjektivně vzato samozřejmě) věděl, že nechci být doktorem – nikdy mě to nelákalo a později jsem si navíc uvědomil, že je to nevděčné povolání s obrovskou zodpovědností navrch. Neříkám, že je špatné vědět, kde mám které orgány a jak lidské tělo funguje, ale znát latinský název každé kůstky v něm je pro mě naprostá zbytečnost.

Problém je, že študáci většinou využívají toho, že je hlava houba a radši nasávaj, než aby se učili... ;-)

U scapuly, patelly a femuru svatého. Čihák! :-)

Náš profesor na biologii měl stejný názor. Proto jsem týden seděla jen nad biologií a učila se 20 A4 nahuštěného, informacemi nabytého textu, přičemž v současné době o tomto tématu nevím nic.

Nebylo by lepší říci si méně informací, ale s tím, že člověk má čas je bez větších problémů zpracovat a uložit do dlouhodobé paměti, než se celý týden drtit jeden předmět na úkor všech ostatních, protože to prostě do té mizerné písemky musím stihnout a co na tom, že týden po testu už nebudu vědět ani pětinu, po dvou letech nic víc než nadpis...

Od třeťáku na našem gymnáziu byly ke každému předmětu volitelné semináře, kde se látka prohlubovala nad rámec. Bylo to určeno pro lidi, kteří z daného předmětu chtěli maturovat a pokračovat v něm i nadále. A předpokládám, že každý alespoň trochu inteligentní člověk ve třeťáku ví, kam se sebou. Podle mého je to ideální řešení. Rozhodně lepší, než když dva lidi jásají, že se na semináři nemusí moc učit, zatímco zbytek třídy čtyři roky trpí...

Mozek má omezenou kapacitu, když ho nacpeš nesmyslama, tak se nediv, že ti do něj už nic dalšího neleze.

Jenže gympl je sám o sobě škola jen na to, abys měl maturitu. Ale pokud pak na vejšku nejdeš či ji nedoděláš, ta maturita sama o sobě ti k moc věcem není - obvykle jen k tomu, že se můžeš ucházet o místo někde, kde chtějí maturitu. Ale jinak gymplák umí hodně věcí zběžně, zatímco třeba maturant z průmyslovky je v rámci možností zběhlej ve svým oboru. Takže koho pak třeba vezmou do blbý Škodovky, když si budou moct vybrat?

Není to k hovnu.
Máš asi tak tisíckrát širší startovací pole, než čenda, co se naučil maximálně malou násobilku.

No vidíš; a já se dnes živím už delší dobu pokerem. A nedovedu si představit lepší školu než gymnázium co do přípravy :-))
Člověk se tam naučí spoustu zajímavých věcí, i když je v té době nesnáší (třeba u mne to bylo "studium" literatury). A má dobrý základ pro mnoho oborů a naučí se pravopis.
A taky je to rozumný základ pro jakoukoliv vysokou školu, člověk se vyvíjí a v devatenácti letech má mnohem lepší představu o tom, co chce v životě dělat, než v patnácti. Pokud to člověk chce někam dál v životě dotáhnout, tak gymnázium je nutný základ (čest výjimkám bez gymplu, co se v životě prosadily).
A upřímně: po šesti letech od maturity si třeba kostru pamatuju pramálo (natož vyjmenovat jednotlivé kosti latinsky) :-)

Ten systém živočichů budeš muset hoodně revidovat (na rozdíl od té periodické tabulky prvků, tak se jen tak nezmění, kromě přidávání nějakých divných prvků na konci). Biologové se v poslední době začali trochu víc vrtat v dna, preferují fylogenetický systém (tj. podle společných předků, což je logické) a molekulární analýza přinesla mnoho zajímavých výsledků. Ptáci jsou potomky dinosaurů a měly by být podmnožinou plazů, savci nejsou potomci plazů, u bývalých prvoků je úplná bouře, a to nemluvím o prokaryotech, tam udělat slušný systém, na kterém by se všichni shodli, je úplně nemožný.

Tabulku umím celkem obstojně... jenom mi vždycky vypadne těch 9 mrch pod triádou železa... :-/