Detail hlášky #63697
<on> vies ako ludska blbost predsa nepozna predsa hranic
<ona> jj
<on> to znamena vlastne ze blbost je ako boh...
<on> je vsadepritomna
<ona> ano
<on> do vsetkeho zasahuje, je vseveduca
<on> takze boh je vlastne ztelesnenie blbosti
Komentář: Pokial to niekoho uraza alebo poburuje je mi to luto avsak fakty su zjavne...
Informace o hlášce
Diskuze
Minus.
Podle me jde o neomezenost v kvantifikovanem parametru blbosti jako vlastnosti (mozna trochu neobratne vyjadreni, omlouvam se). Tedy nejde ani tak o to ze blbost je neomezena, ale to jak moc je nekdo blby je neomezene. Samozrejmne v prirozenem jazyce to jde, s trochou tolerance, vyjadrit i tak, jak je to vyjadreno.
Ted bych rad jeste reagoval na Henryho, myslim, ze autor svuj argument zalozil na tom, ze lidska blbost je nadrazena vsem vecem. Tahle nadrazenost se projevuje ne jen vsudypritomnosti, ale take vsevedenim, zasahovanim do vseho - proste tim, ze je lidska blbost neomezena, se stava necim vic, nez vse ostatni (tak trochu mi to pripomina Anselmuv dukaz existence Boha). Tahle nadrazenost ale podle krestanstvi (hlavne podle scholastiky a patristiky) neprislusi zlu, ktere je dobru podrazene, tim, ze je jen jeho nedostatkem.
To ovsem neznamena, ze autorum zaver je dobry, o tom jsem psal v prvnim odstavci.
K druhemu, domnivam se, ze na neco tak sofistikovaneho <on> pri psani tech radku pro <ona> nemyslel, jen se chtel predvest jak je zabavny. A vzhledem k tomu, ze autor Asnek je dle komentare s nejvetsi pravdepodobnosti <on> z citace, a k forme komentare samotneho, jsem presvedcen, ze ve svem predvadeni pokracoval dal umistenim teto konverzace na lamera.
Mne to neprislo zabavne, nybrz hloupe.
Ano, rozhodne to v podani autora neni tak sofistikovane (coz lze poznat i z toho, ze je schopny napsat, ze Buh (ktery je nematerialni, netelesny) je ztelesneni), ale je zrejme, ze pracoval s definici neomezenosti tak, jak jsem ji naznacil v druhem odstavci, proto mu argument vyplynul tak nejak prirozene. Rozhodne si myslim, ze obrana proti namitce o vsudypritomnosti zlu, ktere je v nem schovana, byla jen neumyslny vedlejsi efekt.
Myslim, ze presne nerozumim tomu, co povazujes za trivialni. Zjednodusene plati, ze trivialni je to, co je pochopitelne i bez dalsiho vysvetleni (baz dalsi definice). V tomhle pripade tedy pracujeme s neomezenosti (jako 1. z pouzitych vlastnosti). Tu autor ocividne povazoval za trivialni a ja jsem jeji trivialnost zpochybnoval. Pak, pro zkoumani autorova aurgumentu jsem pokracoval s tim, co jsem povazoval za jeho definici. Tedy ani zde nevidim problem, protoze byl pojem urcen a pak s nim lze pracovat.
A je vsemocne
Buh je vsemocny
A je Buh
Je platne. Tady je problem v samotne 1. premise, ale to uz jsem psal vyse.