Detail hlášky #63645
<a> Dneska mě dostala malá Lucinka
<b> povídej, co to číslo zase provádělo
<a> no, kreslily jsme spolu křídama na chodník - princezny, traktory, prasátka...pak na mě Lůca: "Víš co nakreslíme teď? Bábu Sociálku! Ta bere děti... a nesmím o ní říkat paní učitelce ve školce, jinak si pro mě příjde."
Komentář: Lucince jsou čtyři ;)
Informace o hlášce
Diskuze
Nás strašili kominíkem... :-D Ba ne, děda nám vyhrožoval, že nás přerazí rozporkou a volal se na nás bubák obecný, takový ten, co bydlí ve světlíku a nejradši žere malý děti...
Malé dítě nejdřív lhát neumí, protože to je mimo jeho kognitivní možnosti - prostě si lež nedokáže představit. Proto se mu snadno lže - považuje to za pravdu nenapadne ho jiná možnost.
Následně dozraje a lhát se naučí, ale! - lež nerozeznává jako špatnou, nechápe ji jako my, je to pro něj jiná, nová, obohacující forma komunikace.
Je pak už pouze na okolí, zda ho poučí o morálním aspektu lhaní, nebo nikoliv. Ale zda bude nebo nebude umět lhát, na to nemá okolí vůbec žádný vliv.
To že malé dítě nemá morální hodnoty je celkem logické, a netuším jak to přímo souvisí s tímto.
Proto je tak snadné lhát malému dítěti - ono dítě považuje lež, která je mu sdělována, za pravdu, neboť ho nenapadně, že by to mohla být nepravda, kterou si nedokáže dost dobře představit.
Teprve až od jistého momentu si dítě dokáže uvědomit existenci nepravdy (z odborného hlediska se tomu říká vstup do "pretend modu") a nakládat s ní. A v tu chvíli lež užívá jako jeden z mnoha nástrojů komunikace, který však nerozeznává jako špatný nebo dobrý. Můžeme mluvit o jisté amorálnosti dítěte ve vztahu ke lži. Takže máš pravdu - pokud dítě pozná, že lež je pro něj výhodnější, nežli pravda, bude lhát. Ale to ho nikdo nemusí učit, na to přijde samo. Jeho okolí ho pak následně musí naučit, že lež je špatná a že lhát se nemá.
Idea nezkaženého dítěte umřela již před lety.
Nechápej to jako že tě zesměšňuji, jenom mi prostě tahle část přijde úsměvná.
To dost spíše dítě díky rozvíjející se schopnosti logického uvažování postupně pochopí lež jako "jeden z nástrojů komunikace", protože ji vnímá ve svém okolí, většinou se tedy k podobným věcem dostane ve školce, ale samozřejmě to může odkoukat i od rodičů.
Nemyslím že dítě je nezkažené, jenom prostě dítě samo od sebe nenapadne používat lež nebo třeba nadávat, dokud díky společnosti nepochopí k čemu je to vlastně dobré. Není to něco co by dostalo do vínku spolu s barvou očí.
Tudíž s tebou nesouhlasím, ale můžeš mne odkázat na nějakou studii, rád si přečtu z čeho vycházíš.
Každopádně pleteš jablka s hruškami - lhaní a nadávání spolu nemají nic společného. Snad jen to, že ani jedno nemá většinová společnost ráda, ale to skutečně není z hlediska dětského vývoje (nikoliv pak výchovy) podstatné.
Ad tvá první věta - pokud to chceš podat jinak - kolem 4 roku života dítě dozraje (to znamená, že biologicky dospěje), změní se způsob, jakým dokáže nakládat s informacemi a kterým chápe svět kolem sebe (vstoupí do tzv. Pretend modu). Je to součástí rozvíjející se schopnosti mentalizace a jedním z vedlejších produktů (z hlediska sociálního) je, že dítě získá plnohodnotnou schopnost lhát. Logické myšlení jako takové s tím nemá moc co dělat, maximálně tak o něm můžeme hovořit co se týká propracovanosti lži.
Dítě se zkrátka naučí používat lež samo - okolí mu však může pomoci zformovat postoj ke lži. Tedy, aby neošlo k omylu - dítě nejdřív lže (k čemuž okolí nepotřebuje) , pokud cítí, že je to pro něj výhodné, pak až se vlivem okolí formuje jeho postoj ke lži (např. lež je špatná, lží bys mamince ublížil).
Zkrátka, dítě lež do vínku dostane, až k tomu dozraje :-).
Rád si přečtu, z jakých pramenů vycházíš, tedy je sem napiš.
Já vycházím z:
Vývojová psychologie, Langmeier (Grada)
Neurogenní poruchy komunikace u dospělých, Neubauer (vývojová část) (Portál)
Jsem si jist, že stejné údaje nalezneš i v jakékoliv jiné knize zabývající se otázkou vývojové psychologie a -třebaže jsem to monstrum nikdy nepřečetl celé- tak předpokládám, že údaje budou k dohledání i v Psychologii od Atkinsonové, ve Vývojové části. Ale to jen pro otrlé.
Teď prosím Tvé zdroje.
krome toho rika ze to studoval a ted v tom pracuje, to znamena, ze cetbu ma za sebou a nyni je v praxi, to mu uz asi neodpares
deti doopravdy lzou protoze vedi ze je to pro ne vyhodne, do skolky se chodi uz tak kolem tri let, vazne si lidi pamatujete ze do tech tri let jste ani jednou nezalhali?ja si to prosim nepamatuju
jo kecale-ope:nemit duvod a neumet je rozdilna vec
Dítě se neučí lhát. Dítě do fáze, kdy se otevře schopnost lhát (jako vedlejší produkt pretend modu) úplně normálně dozraje. Kdyby mu nikdo nikdy nelhal a žilo v sluníčkovém světě, stejně začne lhát samo od sebe.
Ad 41_6C blablabla: Souhlasím se vším, co jsi napsal, vyjma toho, že je to děsivé - je to zcela přirozené amorální stádium dětské psychiky. Děti lžou ve školce jako divé (dle výzkumů průměrně jedna lež za 15 minut), ale umí lhát samy od sebe.
Ad tritecky: Správně jsi naznačil, že co se Ti stalo do zhruba 3 let si nepamatuješ (pokud myslíš, že ano, mýlíš se, pamatuješ si jen to, co Ti někdo vykládal), neboť jsi neměl dozrálý hippocampus a tím pádem ani explicitní paměť - tedy si to ani pamatovat fyziologicky nemůžeš. (jsi ve stejné pozici jako ryba, která by tvrdila, že si potřásla rukou s ... vlastně kýmkoliv - fyziologicky to prostě není možné). Fungovala Ti pouze implicitní paměť.
Ad kecal: Tady bych mohl napsat znovu to, co jsem napsal o vlákno výš. Nenapíšu. Buď si to přečti, nebo se dovzdělej jinde, nebo prosím nemluv o něčem, čemu vůbec nerozumíš (já se taky lidi nesnažím mást svými názory ohledně víceméně jakékoliv techniky), nebo si to říkej dál, ale slovy klasika: Očekávej bolest!!! :-)
Omlouvám se za případný útočný tón, ale zaprvé je pozdě, za druhé mírně popíjím, za třetí už nevím, jak jinak vysvětlit laikům, že nemají tak úplně pravdu jinak, než jak jsem to udělal o vlákno výše).
V závislosti a individuálnosti vývoje samozřejmě klíčové oblasti mozku mohou dozrát o něco dříve či později, nicméně toto rozpětí je omezené a dokud k němu nedojde, tak biologicky není explicitní vzpomínka možná.
Klady: méně citací, celková úroveň pravopisu stoupla (hlavně zmizela wypatlanština)
Zápory: ani jedna vtipná citace, některé citace mi způsobily bezprecedentní mindfuck (chápejte, dřív tam bývaly trapné hlášky, ale bylo alespoň poznat, o které části si autor myslí, že je vtipná, teď jsem tam narazil na věci, které by nedávaly smysl ani jako součást normální konverzace)