Detail hlášky #54515
<A> jak asi zmensis primku..
<B> kdyz primka je nekonce dlouha ze
<A> no:D
<B> üz to chapu :-D
<B> ale tak ty ji do sesitu asi nedelas nekonecnou vis co
<B> takze tu velikost co narysujes
<B> proste trikrat zmensis
Komentář: Gympl,elita národa.
Informace o hlášce
Diskuze
Aby si maturant nedovedl spočítat, že pokud mu za chleba a deset rohlíků před deseti lety zpátky naúčtovali přes padesátku, tak je něco sakra špatně, to je smutné. Hlavně že umí vektory a jiné fujtajbly.
A to mluvím z vlastní zkušenosti. Ségra (sice byla ještě na ZŠ, ale to je fuk) kdysi šla do krámku pro chleba a deset rohlíků s padesátkou. Přišla s nákupem a oznámením, že tam ještě dluží.
Tak jí povídám, co to mele, že jí ještě muselo zbejt, protože rohlík tenkrát asi za korunu pade, chleba ani ne dvacku. Koukala jak zjara, že po ní prostě tolik chtěli a ještě tam je dlužna.
Načež jsem se dožral a šel do toho krámku s ní a povídám prodavačce, jak může sestra něco dlužit, když kupovala tohle a tohle a tím pádem jí ještě muselo zbejt a jak výsledné částce došli. Prodavačka koukala jak vyoraná, pak vyjela staré účtenky, chvíli se v tom hrabala a omluvila se, že tam těch deset rohlíků cvakla dvakrát a proto, peníze nám vrátila a bylo. Ale ono kdoví, třeba viděla malou holku a prostě to zkusila, to věděla jen ona.
A takhle to obávám se začne s našimi dětmi či vnoučaty dopadat velmi často, protože pro samou závislost na kalkulačkách si budou v mobilu sčítat i "chleba 20 korun, pět rohlíků dvanáct padesát, dvacet deka salámu dvacet dvě koruny, to máme?" a když zjistěj, že mají mobil vybitej, budou v pr... a když jim za to u kasy naúčtujou sto čtyřicet tři koruny, dětičky se nad tím vůbec nepozastavěj, protože bez kalkulačky nesečtou ani dvě plus tři.
Práce s informacemi, jejich třídění a zpracovávání je v dnešní době základ, společnost ale není dostatečně pružná, aby tomu přizpůsobila kromě techniky a metod práce i vzdělávací systém.
Nesdílím naštěstí tvůj apokalyptický pohled na svět. To už tady bylo v historii lidstva mockrát, že se starší generace pozastavovaly nad hloupostí a zkažeností mladých, a vždycky se nakonec ukázalo, že mladí - světe div se - přežili a nevymřeli na blbost.
To věřím, že neměl, když si radši debužíroval v tom, abychom věděli, zda otec básníka byl bankovní nebo poštovní úředník, zda chlastal a syna bil a jak to syna ovlivnilo, kolik měl básník bratrů a sester a jak ho ovlivnilo to, že mu půlka sourozenců pomřela ještě v dětství na souchotiny a jedna sestra skočila do rybníka po znásilnění opilým otcem...jo, to bylo důležité, hrabat se v tomhle jak klacíčkem v exkrementu, to mu šlo. Hlavně že pak brečel nad naším pravopisem. On by si čas na diktát našel, jen by musel chtít.
Protože ono to šlo aneb já byl naštván, že s Kučabou diktáty nepíšem a lidi z béčka byli naštvaní na Marákovou, že jim pálí diktáty každý týden a navzájem jsme si záviděli.
Takže ono všechno jde, jen malý děti se musej nosit a záleží jen na tom, jak si učitel rozvrhne učivo. Když se radši hrabe v rodinných vztazích básníků, to pak má mít čas na diktáty a když se dějepisář nechce dostat k ožehavým padesátým letům, není nic jednoduššího než trošku protáhnout starověký Řím a o něco víc Přemyslovce a husitství a vida, s koncem roku se dostaneme tak akorát ke konci druhé světové války a to je škoda, že jsme se nedostali dál...