"nezajímat se, z čeho to je" je prý český předsudek. Při jedné takové debatě se kamarádova holka - Vietnamka od srdce smála tomu, že "to, že děláme v restauracích psy a kočky a prodáváme to jako kuřata či podobné si můžou myslet jen Čecháčci, kteří o Vietnamcích nic nevědí". Vysvětlila to tak, že pro Vietnamce je kočka či pes lahůdka jako pro Čecha např. pravá svíčková a že by byli blbí dávat Čechům psy za cenu vepřového, když je můžou za patřičně velké prachy připravit jako lahůdku soukmenovcům.

A prý je další předsudek "chytaj psy a kočky na ulicích nebo si pro ně choděj do útulku", na jídlo se prý pěstují speciální plemena a pouliční vořeši a většina "normálních" psů vůbec je prý na vietnamské psí recepty totálně nevhodná.

Nemám důvod jí nevěřit. Zná mě dost dlouho, ví, že se chutí někdy ochutnat psa či kočku netajím, protože maso jako maso a když neochutnáš, nemůžeš to odsuzovat (to nám všem jistě vtloukaly maminky do hlav) a z takového toho "pes je miláček, pes se nejí a kdo jí psa, toho bych nakopal/a" si dělám srandu a prý bych stejně neměl prakticky nárok na psí pochoutku ani kdyby mě přivedla a zaručila se, že nejsem žádný provokatér, Češi prý prakticky nemají nárok se k tomuhle dostat. Jak jsem řekl, nemám důvod jí nevěřit.