Detail hlášky #49755
<a> udeřil mohutnou vyndaklou a ponořil mě vřát do chujometu a gajtomeru, křičíc huh teplaje mě
<a> šukávil ma uklovlým punem, bukvačic pokládaje do děr zahnědlých vsunaje dlouhopyj na pomeranč
<a> lechce ochujmnul mou tvář. Prastará guma praskaje při mohutném hnědnutí
<a> křičíc huh na každý sun roka silného gayovitě dívaje se na obraz mužninův
<a> Sun roka zahnédíc se pocelých ústách a jezeje půů
<a> pak kontrolujíc svůj směr, rozhodl se hnědění dalekého zabrániti a proto se obrátil vstříc jedoucím kolejím po jeho osemních galuzých
<a> galuz bystrá jeho odhnědíc volání obstřekla, uuh opět hřmotný to hlas zaduněl
<a> a již zabělelo se na obzoru hnědých tunelů a rázem barvyzměna nastala
<a> bílo zde bylo končíce onen aktuální směruzměn.
<a> končíc přibéh i huh gaytonovo, ostrdřel ještě jednou dávíc bělnou a lehl v zapomění, KONEC PŘÍBĚHU.
Informace o hlášce
Diskuze
proč si myslíš, že tu lamer je?
Možná si to neuvědomuješ, ale je tu pro zábavu. Ne tvou, ale obecně všech.
Možná chceš namítnou, že jestli se mi to nelíbí, co tu posíláš, tak že to nemusím číst. Ne - cítím nějakou malinkou odpovědnost nad tím, aby další čtenáři, kteří si chtějí přečíst jen nejnovější příspěvky, nemuseli zvracet, protože jedině odpornými výkaly se dá nazvat tvá citace!
Mimoto soudím, že by autor měl být nabodnut na kůl.
Alenka v říši divů mi coby knížka v dětství docela učarovala, po tomhle mám akorát chuť si magicky dlouze odplivnout...