Detail hlášky #41165
<a> cus
<b> zdar
<a> hej potreboval bych poradit
<b> s cim?
<a> sel by vyrobit 200w zesilovac z nabijecky na sony ericsson?
<b> :D blazne. nesel
<a> proc?
<b> proc se bagr nevleze do okapu?
<a> ale <c> rikal ze to pujde
<b> tak mu to dej vyrobit. pak to chci videt
...po tydnu...
<a> zdar
<b> zdar. uz mas ten zesak? :D
<a> nemam. mels pravdu nejde to
<b> :D
<a> <c> lezi v nemocnici
<b> jakto?
<a> uraz elektrickym proudem
Komentář: kdyz se nekdo hrabe v tom v cem nema....
Informace o hlášce
Diskuze
Většina vašich domněnek je ze složky " jak bych si to asi představoval".
Uznávám, že pochopit skutečný vztah napětí, proudu a lidského těla není jako stáhnout můví z torentu, ale jistota, s jakou někdo tvrdí, že 12V může poslat do nemocnice je obdivuhodná. )))) dík
Jestli mi nevěříte, že vás 12V autobaterie je schopna poslat do špitálu, tak si to klidně zkuste.
12V je furt 12V, jestli je to baterka z notebooku, ze škody 105 nebo audi 3.0 TDI, to je úplně jedno. Do stejný zátěže (= do člověka se stejným odporem) dá proud pokaždý stejnej.
A najednou tu řešíte odpor těla. Si uvědomte, že i když vám výboj spálí tepnu a následná nekroza se musí odstranit amputací, tak je to pořád úraz elektrickým proudem a nezáleží na tom, jestli to bylo při 220V nebo 12V.
A ano, když chceš odpovědi na tvé otázky, tak odpor mého těla bude furt stejný, pokud se nezmění hodnoty mé tkána (teplota, vlhkost ...). Měřák mám v jiném bydlišti.
Ale odpověď na mou otázku o tom, co je klasifikováno jako úraz el. proudem, což je důvod proč je <c> v nemocnici. A to, že od kdy je to úraz el. proudem se nedá posuzovat podle počtu voltů. V zásuvce je 230V a teoreticky je to dost na zabití člověka. Ale některé paralizéry mají i 30kV (asi nemusím psát, že je to 30 000 voltů) přesto jsou bezpečné.
Je mi jasný, že jsi typ člověka, který nedokáže přiznat omyl nebo neznalost, nedejbože se omluvit. Jak jsem zjistil, fyzika nebude zrovna tvoje doména ( viz tvá představa o vztahu vzdušné vlhkosti a teploty -22°C). Ale hlavně je to s tebou fakt promarněnej čas, doufám, že aspon omezíš spamování debat tvejma představama. A stačilo tak málo .... )))
Je mi jedno, jak koukáte na "úrazy elektrickým proudem". Když tedy chcete nazývat věci správným jménem, tak se zasaďte o to, aby lékaři, bezpečáci, policajti, novináři a vlastně všichni začali používat termín "úraz elektrickým nábojem", a budeme mít pravdu všichni.
Ale jestli myslíš, že člověk pociťuje teplotu stejně při proměnlivé vlhkosti, tak si vyhřej saunu na 60°C bez páry a pak si ty kameny polej vodou, čím samo zvedneš vhlkost vzduchu.
A to platí i o mrazech, prostě -10°C budeš vnímat uplně jinak právě díky vlhkosti vzduchu. Pak můžeš klidně tvrtid, že ten mráz byl pěkně posílen vlhkostí.
Huba - Vladimír, Stanislav, Jaroslav, Jiří, ...
Ocet - Karel, Konstantin, Petr, Pavel ...
Jenom jsem zavolal v pracovní den na ČSSZ, že tam mám nedoplatek pojištění na jméno... a oni se mne zeptali na to jestli je to Karel, Konstatin, Petr ...
"Hele borče vem si 12V autobaterii, která roztáčí 3.0 TDi a chyť + a - mokrýma rukama.
12V není rozhodující, ale teče tam klidně i 450A a to je to, co tě sejme. "
Jinak receno, ta barerka ti telem prozene nejaky proud pri 12V, ale po chvilicce exne. Autobaterka te muze krmit dost dlouho na to, aby to v tobe napachalo skody...
To ale nebrani tomu, aby ti elektrickej impuls z baterky restartoval srdce, a jses stejne v loji...
http://www.ford-focus.cz/forum/viewtopic.php?f=3&t=13266
Silne zavisi na stavu rukou, uplne jine hodnoty dostanes se suchyma rukama, jine pokud je mas zpocene. to za prve.
A za druhe, vsechny prispevky tam, jsou "ja si myslim..." a duveryhodny experiment provest nelze.
Ted varim z vody a NEMAM prislusne hodnoty pri sobe, ale vzhledem k tomu, ze clovek je z vetsiny hmoty z vody, tak vodivost vnitrnich organu je timto celkem slusna. Takze vetsina odporu lidskeho tela je dana kuzi, po prurazu teto vrstvy klesa odpor => roste proud => roste vykon => vznikaji popaleniny.
Hacek je v tom, jake je prurazne napeti? jaky je prubeh potencialu ve tvem tele? JA to zkouset nebudu...
I člověk, co patří mezi 5% populace s extra nízkým odporem by měl za ideálních podmínek (mokro atd.) při 25V cca 1750 ohmů. Tj. při 12V by jeho tělem procházel proud cca 6,8 mA (resp. spíš menší, protože odpor těla s klesajícím napětím roste). I ta tvoje baterka z dálkáče (např. typ GP23A) by vydržela tenhle proud dodávat několik hodin. A přitom je to docela bezpečná hodnota, ten člověk by si maximálně všimnul, že skrz něj teče, možná by měl mírný svalový záškuby, ale bez problémů by se moh pustit.
Až proud kolem 30mA může způsobit fibrilaci srdce.
12V tě prostě nemůže zabít a to ani z autobaterie.
Odpor vlhké kůže je cca 9X menší než suché kůže.
Odpor zpocené kůže je cca 16x menší než suché kůže.
Odpor v místě strženého mozolu je 4x menší než suché kůže.
Odpor při poraněné tkáni je 70x menší než suché kůže.
A ano 12V baterie při určitých konstalacích vás může zranit a pak se jedná o úraz proudem.
Přirovnávat spáleninu el. proudem k spálenině od elektrické plotýnky je nesmysl.
Stejně tak jako tvrdit, že elektrický výboj z trojele není blesk, protože blesk je pouze pojmenování pro el. výboj.
Ještě jenda věc z praxe: Proč má dle norem člověk, který má popáleniny nebo puchýřový ekzém a pracuje u jakýchkoliv el. zdrojů automaticky neschopenku?
A slovo "blesk" se opravdu používá pro přírodní výboje. Aspoň odborníci jim tak řikaj, lamy samozřejmě můžou řikat "blesk" kdejakejm jiskrám, protože jsou to lamy.
A popáleniny. Ono je rozdíl mezi popáleninou od předmětu, který se zahřál zkratem a tím, když ti po pokožce projede plazma.
A všem machrům ohledně bezpečného 12V napětí:
Co má větší odpor? Lidská tkáň nebo vzduch? Když vzduchem přeskakují "jiskry" (lépe řečno blesky, ideálně řečeno výboje) na vzdálenost několika (i desítek) milimetrů, je jednoduší pro takový výboj projít tkání, nebo tu tkáň obtéci vzduchem?
A vracíme se k tomu, proč jsem začal přispívat: Až vám zkrat způsobí zranění, tak si napřed ověříte, o jaké šlo napětí a pak do zprávy o úrazu napíšete, že šlo o úraz proudem, nebo úraz spálením plazmou výboje o nízkém napětí?
Jinak kdybych měl jezdit do nemocnice pokaždé, kdy jsem si jako malý fakan hrál s 220V a dostal ránu, strávil bych tam většinu svého dětství - myslím, že se to trochu přeceňuje :-)
Viete vobec aky je rozdiel medzi U a I? U je rozdiel potencialov, I je mnozstvo elektronov ktore prejdu za urcity cas...
a z toho aj treba vychadzat! garantujem ze kludne aj 10 000V vam nic neurobi, ale nie tych na vedeni vysokeho napatia!...je dolezite aky prud zdroj dodava, ajked to nie je cisto len o velkosti prudu. Ako tu niekto spravne poznamenal uz staticka elektrina pri sichani svetru ma par tisic voltov a este nikoho nezabila.
to co tu pisete o aute, to je pekna vec, ale nepisete ci nemal nastartovane alebo podobne, lebo v aute je sice len 12V bateria, ale v motore je niekolko tisic voltov, sviecky davaju slehy okolo 40 000V.
aby som to vysvetlil "po lopate": ked si pichnete malinke mnozstvo dakeho hadieho jedu tak sa vam nic nestane, pocitite to ale nic sa vam nestane, podobne je to s prudom, ked si budete davku zvysovat raz dojdete k mnozstvu ktore vas zabije. samozrejme ze zalezi od aktualneho stavu a podobne, ale nejake male mnozstvo vam neurobi nic...tak ako aj male mnozstvo elektronov, teda maly prud..
Lidská kůže má odpor řádu megaohmů, což je opravdu hodně. Ta závislost je ale složitá a závisí na napětí. Na druhou stranu stačí desítky mikroampér přímo skrz srdce aby nastala fibrilace.
v zásuvce je účinné napětí 230V, maximální 330V (odmocnina ze dvou krát takové.)
pokud jsou pojistky nastaveny dobře, vypadnou dříve než vás stačí zabít.
Stejnosměrný proud pokud se nepletu způsobuje elektrolytický rozklad tkání a proto jsou následky horší. Střídavý proud ale dokáže zabít jen s polovinou intenzity stejnosměrného. Přesto má proud tendenci hledat si cestu s nejmenším odporem. Když propojíte svorky prsty, spíše přežijete než když chytíte každou rukou jednu. 12V nechci vyvracet ani potvrzovat. Můj názor je, že by vám to moc udělat nemělo, ale osobní zkušenost může mluvit jinak a tak dalece do toho nevidím.
U střídavého proudu je také velmi důležitá frekvence. Vysoká frekvence nepronikne hluboko do tkání, ale způsobí škody na kůži.