Detail hlášky #39968
<on> maji ty cervene saty rozparek? jo, ze?
<ona> cervené?
<on> no takove vinove, ne? si to blbe pamatuji?
<ona> já mám červené šaty?
<ona> vínové?
<on> no se nediv, kdyz se v tech satech neda soustredit na nic jineho nez na kozy
<ona> myslíš ty zelené?
<on> jooooooo, to jsou ony :)
Informace o hlášce
Diskuze
Ale co já vím, možná to bude tím, že jevím skoro nulový zájem o ostatní příslušníky lidského druhu a to vč. žen a poslední dobou jsou mi ostatní lidi čím dál víc u prdele.
Když to vezmu podle sebe, nemám to tak, že "se podívám jednou a dál mě to nezajímá".
Zajímá a ač vím, že "nečum, není to slušný" a snažím se chovat podle toho, i přes to kdykoliv mám dojem, že "nejsem viděn" a mám "dobrý výhled" mrsknu okem, protože... protože.
Inu, normální chlap. A to myslím vážně.
Normální chlap se prostě "chce" podívat. No a pokud se dokáže (aspoň občas) přemoct, palec nahoru. Chlap, kterej se "podívá jednou a dál ho to nezajímá", je v případě, že je "na co" se podívat, prostě "divnej" a to nic proti Whileovi, neber to osobně :-)
Ještě k tomu něco napíšu, ale za chvíli.
Jsme chlapi, tak se podíváme, nedá nám to.
Nezlobte se, ženské, my víme, že bychom neměli, ale nedá nám to.
Proto taky my slušnější aspoň zkoušíme načuhovat "nenápadně" (o tom, jak nenápadné to ve skutečnosti je, diskutovat nebudeme, to by bylo na dlouho ;-) ).
To je jako když v Bibli píšou, že prý "hřích myšlenkou" je stejný jako hřích dokonaný... wtf?
To jako tedy to, že se podívám ženské do výstřihu a v tu chvíli si řeknu "to by bylo", přičemž myslím víme na co, je pro Pána Boha to samé jako kdybych si to s ní rozdal?
Takže Bohu nezáleží na tom, jestli jsem si vzápětí uvědomil "vole nečum tam a nějaký úvahy o tom, jaký by to s ní bylo, ale vůbec, seš zadanej/ženatej!" a tedy jsem hříšné myšlenky svou vůlí přemohl?
Stejně mě potrestá jako kdybych si to s dotyčnou fakt rozdal? Zhřešil jsem myšlenkou a zaslouží to trest a co na tom, že jsem myšlenku zapudil?
No to snad ne...
Nějaký kněz či podobný teologicky vzdělaný tvor na pokec?
Neměl by mít spíš raději ty, kdo hříšné myšlenky i občas mají, ale přemohou to a "skutečného" hříchu se nedopustí?
Například pokud já bych si pomyslel na sousedovu dceru, ale vím, že je vdaná, tedy nesmím, protože "nepožádáš manželky bližního svého" - já ukázal pevnou vůli, když jsem hříšnou myšlenku zapudil.
Má ten, kdo hříšné myšlenky ani nemá, pevnou vůli?
Víme, jak by se zachoval, kdyby ho podobná hříšná myšlenka napadla?
Nevíme... ;-)
A Czendlik je baníkovec, aspoň to tak vyplynulo z posledního Tiki-taka, to by nedělalo dobrotu, ještě bych nedej Spartabůh mohl chytit chacharititidu :-)