Kategorie
Přihlášení
Uživatelé online
Nejnovější hlášky
Nejnovější příspěvky
TOP 10 Space Invaders
8810
naparcipiskapa
7680
Edu
7360
Finer5950
7330
RIPPERSVK
6100
mati
5970
Lemra
5630
Markuus
5080
Marthy
4800
joocker
4460
urbancikpetr
Mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.
Re: ...
To, že mi něco chutná, se striktně vzato dá považovat za dokázatelné. Když mě napíchnou na EEG, nebo jak se říká těm supermašinám schopným měřit aktivitu jednotlivých částí mozku ( nejsem doktor, tak nevím přesně ), dokážou s jistotou říct "jo, tenhle jogurt mu fakt chutná a vyvolává příjemné pocity".
Ale u věřících je problém v něčem jiném. Krom toho, že za důkazy považují něco, co důkazy vůbec nejsou ( aby něco bylo důkaz, musí to být jednoznačné, nezvratné a není možné ten důkaz připsat k čemukoliv jinému, než k dokazovanému jevu ), se věřící opírají jen o svoje pocity - a ty rovněž považují za jednoznačný důkaz existence boha.
Je tam ale jedno velké ale: každý, věřící nebo ne, si mohl si všimnout, že kostely doopravdy mají svoje kouzlo, které člověka přiměje se cítit zvláštně, tak nějak jinak, než kdekoliv jinde. Ale tohle je jenom lež - za ty pocity nemůže žádná nadpřirozená bytost. Stejné pocity, i mnohem silnější, se dají cítit na jiných místech - může to být při pohledu na krásný rybník, já se tak cítím, když si v noci procházím zříceninu jednoho nejmenovaného hradu, kde přes léto brigádím, nebo prostě při procházce lesem. A úplně stejně jsem se i cítil, když jsem si přestavěl svůj pokoj do své podoby.
To, co člověk cítí v kostele, není bůh, je to past, kterou na něj připravila církev pro podporu svých tvrzení. Kostely jsou neuvěřitelně dobře esteticky zvládnuté, proto se tam věřící cítí tak, jak se tam cítí.
Ale je mi jasné, že věřící toto nikdy nepřijmou, oni to tak vnímat nedokážou, jejich vlastní víra jim zakazuje vidět takové věci v trochu širším spektru. Oni totiž už jen tu myšlenku považují za hřích, kterého se nesmí dopustit - bodejť by pak nebylo nemožné dosáhnout u věřícího objektivity.
Re: ...
To jsi chybně pochopil - právě, že věřících existuje spousta, a je to tak z určitého pohledu dobře - žádný z věřících, které znám, nejsou tak ortodoxní, aby dodržovali všechno, v čem si církve duply. Což jenom empiricky ( když už jsme u těch cizích slov ) dokazuje, že skutečné náboženství v církevní podobě se s reálným životem prostě nedá sloučit. Ti lidi tak nedokážou žít, a nedokáže to ani zrovna katolická církev sama - viz např. neustálé zprávy o znásilňování malých dětí vysokými církevními hodnostáři ( naposledy, co jsem četl na BBC, do toho byla zapletená vedení církve a vláda Irska ), ty jsou asi nejviditelnější.
Prostě to, že člověk dokáže do své víry vnést něco svého, mi přijde jako náznak toho, že umí aspoň trochu myslet a nenechá se jen tak zmanipulovat. Toho si cenit dokážu. Ale opravdu nedokážu ctít lidi, kterým někdo řekne "zaštěkej" a on nejen, že zaštěká, ale ještě k tomu padne na všechny 4 a kroutí zadkem.
Re: ...
Právě naopak - podle mě je věřící jen ten, kdo si utvořil vlastní víru, ať už zcela od začátku nebo na základně něčeho jiného. A to ze dvou důvodů:
1) ti, kteří do puntíku dodržují zákony svých církví, dle mého jednoduše nepatří do reálné společnosti, protože sloučit víru přesně tak, jak ji diktují církve, s reálným životem je prakticky nemožné,
2) ortodoxní věřící nepovažuju za věřící, protože v mých očích byli prostě jen zmanipulováni. Dělají to, co dělají, jen proto, že jim to někdo řekl a třeba jim za to něco slíbil ( nejčastěji ráj ). Oni o sobě budou tvrdit, že jsou věřící ze své vůle a kdesi cosi, ale to jim jednoduše nevěřím, protože zmanipulovaný člověk si prakticky nikdy neuvědomuje, že je zmanipulovaný. Možná se pletu, ale abych použil náboženskou logiku - nikdo nemůže dokázat, že se mýlím.
Re: ...
No právě. Ono ty myšlenky náboženství jsou v podstatě všechny hezké, včetně islámu. Jenže lidi si to rádi domrví sami, a když se k tomu připojí ještě organizace, která náboženství využívá pro svůj zisk, jen stěží se dá objektivně formovat kladný názor.
Re: ...
Když má tři roky a zeptá se mě, jak vzniknul svět, řeknu mu pravdu - že to nikdo přesně neví. Ale kdybys měl děti, věděl bys, že ve třech letech se takovéto otázky nepokládají. To spíš padají dotazy na věci, které to dítě přímo vidí nebo s nimi aspoň vidí souvislost, viz hotspotův dotaz dítěte na to, jak se tvoří děti. :-) A když se dítě zeptá na toto, zase nevidím důvod mu neříct objektivní pravdu...
Podle mě by se věřící měli své náboženské výchovy prudce vyvarovat. V počátcích by dítě měli učit objektivním pravdám, které lze dokázat, a ne už od mala vtloukat do hlavy, že na všechno známe odpověď, kterou jsou bohové jakéhokoliv typu. A když se dítě začne samo zajímat o náboženství, není zase důvod mu neukázat, co náboženství je a co obnáší.
Ale podle mě si římskokatolická církev velice dobře uvědomuje, že takto by dítě sotva pochopilo nějaký přínos náboženství pro jeho život, tudíž by se na víru obrátilo jen naprosté minimum dětí, což samozřejmě církvi nestačí, ta chce co nejvíc - a tak do věřících komponuje neoblomnou povinnost víru vnutit ( dle jejich slov "předat", resp. "šířit" ) svým dětem a pokud možno všem kolem. Naštěstí se zdá, že do okolí už věřící moc víru nešíří, asi pochopili, že to nemá smysl. Ale bohužel povinnost vést k víře děti stále zůstává, a tak nezbývá, než se dívat, jak jsou čerstvým bezbranným myslím cíleně programovány myšlenky, jež dítě v životě nijak nepotřebuje.
Na tohle téma se dá diskutovat, monologovat, flamovat, hádat se a všechno ostatní snad donekonečna, věřící budou mít pořád argumenty, nevěřící jim je budou pořád vyvracet a naopak, a nikdy to nepovede k žádnému výsledku. Jak jsem se mnohokrát přesvědčil, myšlení věřících se od nevěřících celkem hodně liší, z mého pohledu prostě věřící nejsou schopní o víře racionálně uvažovat, ale jsem si jistý, že oni mě vidí úplně stejně.
Re: ...
Ono to je všechno moc pěkné, hlavně, jak se věřící ohánějí morálními zábranami, které jím víra dala, ale je to všechno jenom teorie, nemá to s praxí nic společného. Věřících nám tunu, spoustu z nich dobře, ale neznám jednoho jediného, který by si nemyslel, že jedině víra dokáže dát člověku kvalitní hodnoty života. A když to pak slyším ( mj. i od své přítelkyně ), je to fakt mnohdy na zabití. Dost to hraničí s urážkou, vždycky, když tohle věřící tvrdí, to vyzní jako kdybychom my nevěřící byli prasata, co se neumí chovat a nemají žádné hodnoty.
Ale když vezmu sebe a mou přítelkyni jako příklad, řekl bych, že opak je pravdou - já si např. cením života bez ohledu na jeho "velikost", nezabiju nic, pokud to zabít nemusím, a je mi jedno, jestli jde o topení koťat, zabíjení kaprů nebo i nebezpečného hmyzu jako je komár nebo sršeň. Přítelkyně si klidně dělá srandu z toho, jak štěně její matky posmykalo slepici na zahradě - slepice samozřejmě zemřela, pravděpodobně bez nadsázky v nesnesitelných bolestech. Že by se snažili tomu nějak zabránit, aby se to nestalo znovu? Sotva nějak, však slepic je dost a furt se líhnou nové... To byl jen příklad, samozřejmě, o arogantních kecech typu "však zvířata a rostliny jsou tu jenom proto, aby sloužily lidem" raději ani nemluvím. A to je přístup společný veškerým věřícím, které znám ( a nemyslím, že jich znám málo, jen tak z hlavy jsem teď napočítal 21 kusů podle jmen, a řekl bych, že kdybych se aspoň trochu zamyslel, vyplivl bych jich ještě mnohem víc ).
Možná jsem arogantní já, ale když nad tím tak přemýšlím, ve skutečnosti jsem asi daleko víc křesťan, buddhista a já nevím, co všechno ještě, než kterýkoliv věřící, co znám. Jakožto nevěřící mám daleko pevnější a přísnější morální zásady, než mně známí věřící, tak se na mě nezlob, když kecy o morálních zásadách věřících považuju za bludy. Nedokážu si vybavit nic z praktického hlediska ( tzn. v reálném životě, který má člověk schopnost vnímat svými pěti smysly ), co by věřící ctili, aniž bych to ve své přirozenosti nectil taky.
Když pak od přítelkyně i ostatních věřících slyším, že např. dobře vychovat dítě bez víry není možné, že bez víry z něj sotva nebude parchant bez morálních zásad, asi se nelze divit, že velice silně pochybuju o inteligenci věřících ( u některých se to týka jen o inteligenci ve vztahu k náboženství, u jiných pak celkově.... ).
Re: ...
:-) Naopak, jsem sice celkem dost zarytý nevěřící, ale existují náboženství, která uznávám a dokonce považuju za hodně zajímavá. Třeba buddhismus mi přijde jako hodně zajimavý směr, přijde mi na něm hodně sympatické, že není centralizované - nejeví známky mnohých jiných církví ( u nás nejviditelněji křesťanských ), u kterých jde zjevně jen o moc a o majetek. Viz třeba papež, ten ti klidně bude kázat o tom, jak máš žít skromně, ale nosí přitom na sobě oblečení s drahokamy a drahými kovy v mnohastatisícové hodnotě a káže v místech, jež jsou vyzdobena tak draze, že by za to mohly dlouho jíst snad všechny chudé země Afriky.
Je to jako s politikou - majoritní církve působící tady u nás si u mě prostě nezískaly respekt, ty lži, kterými nás krmí, jsou až příliš zjevné. A co se věřících týče, ty považuju většinou za "chudáky". Ne snad ve smyslu, že by byli důševně choří ( moje přítelkyně je taky věřící, pokud jde o to, a fakt ji nepovažuju s jejíma skoro třema vysokýma školama za blbou :-) ), ale proto, že drtivá většina z nich si tu víru v podstatě nemohla vybrat - byli k ní nuceni jako malé děti, veškeré jejich protesty proti víře byly rodiči rozmetány a prostě nikdy neměli možnost si to vybrat, nedokážou svou víru ovládat stejně, jako nedokážou ovládat jiné rysy své výchovy ( například od rodičů převzatou sprostou mluvu, používané fráze apod. ).
Velice si pak vážím těch, kteří sice jsou věřící, ale zavrhli církev a žijí podle své vlastní víry, nebo těch, kteří zcela prozřeli a své víry se sami vzdali.
Re: ...
No jo, hlavně, že si spousta lidí dělá srandu z Vysoké školy báňské, ale přitom většina netuší, co to třetí slovo názvu vlastně znamená.:-)
Re: nee :-D takhle mi píše kámoš p...
Ph, tak rok nebo dva nazpět měl Ladik ještě docela vkus, dalo se to brát jako zajímavá recese. Ale teď už to přehání. Kdysi se to dalo přečíst, obsahově a typově to bylo stejné, jako teď, ale dalo se to prostě celkem snadno a plynule přelouskat.
Holt, časy se mění, co bylo tenkrát, to už není. Každopádně na lamer to dle mého nepatří.
Re: ...
Jak jen nemám rád komunisty, jejich útlak náboženství měl něco do sebe... Tisíce let staré myšlení už prostě do 21. století nepatří.
Ale když už si chtějí věřit, dejme tomu, ať si věří - ale ať do toho nenutí svoje děti, ať to není pod záštitou zájmové organizace a ať si to prostě utvoří podle sebe ( aby to byla jejich vlastní víra, ne předaná víra někoho jiného ).