<ona> jo mela bych ti neco rict. Nevim, jestli si to uvedomujes, ale ja te chci jako kamarada...
<ona> mam te fakt rada, ale na vztah to cit neni
<ona> promin... ja ti to musela rict
<ona> cim vic bych to oddalovala, tim vic by to bylo horsi ahorsi
<ona> prosim o nejakou reakci...
<ona> alespon malickou
<ona> treba hmmmm
<ona> nebo neco podobneho
<ona> ale mlceni ne
<on> [maličká reakce] (smysluplná odpověď chvíli potrvá)
<ona> promin
<ona> fnuk si pripadam jak mrcha
<ona> ale uz jsem to chtela rict dlouho...
<ona> Takhle dlouho si jeste nikdy nemlcel (pokud jsme te zrovna s Market neprekrikovaly v metru)
<ona> dobre... tak se pak nejak ozvi
<ona> i bez smysluplne odpovedi
<on> no to je v prdeli
<ona> aha... taky dobra odpoved
<ona> tohle neni vubec nic proti tobe, fakt ne... ale ja se na zadnej vztah necitim... nechci ted vedle sebe ani Brada Pitta
<on> jen Fabiana cancellaru
<ona> (toho jsem teda nikdy nechtela, ale nevadi)
<ona> ne, nikoho
<on> no
<ona> je mi to fakt lito, ale neovlivnim to
<on> no
<ona> uz nevim, co rict
<on> Jak se s tim mam asi tak vyrovnat. Prohodit květináč oknem. To bych toho vyřešil. Myslim, že teď je ta pravá chvíle, kdy se dá hovořit o zlomení srdce. Co by na to asi řekl Zdeněk Štybar?
<ona> a co jsem mela udelat jinak?
<ona> nic se tim nemeni...
<on> pro tebe ne
<ona> budu se s tebou bavit dal tak jako ted
<ona> fakt ze jo, chtela jsem celym timto rozhovorem ale naznacit, ze to ale nechci posunovat
<on> no ale teď jsi posunula můj život do prdele

Komentář: Ta holka je vážně tragéd