<ona> ty slepice mě fakt už štvou!
<on> ty mě taky
<on> ty slepice
<ona> tos to moc nezachránil

<a> tak co, překousla tvá mamka že sis koupil tu černou košili?
<b> vypadalo to že jo, když jsem jí řekl že bych v bílé vypadal jako hitman (mám červenou kravatu), tak jen chápavě kývla a odešla
<a> tak to je dobré ne?
<b> no mě spíš překvapilo že věděla kdo je hitman
<a> možná viděla film
<a> nebo ho hrála, co víš :)
<b> blbost, ta je ráda že si prohlídne emaily
<b> no... i když by to vysvětlovalo spoustu věcí
<a> např?
<b> například to že mám kompletně odehranej příběh a přitom jsem ho spustil naposledy při instalaci...

<a> vrať se! já se tu sám bojim
<b> ještě deset minut... jak sám? Lenka odešla?
<a> ne, udělala nám kafe a teď týrá zvěř
<b> tak co blbneš?
<a> vžij se: kamarádka tvýho spolubydly, pro tebe naprosto neznámá holka
<a> jako správný hostitel se zeptáš zda si dá kafe/šťávu/čaj/vodu
<a> slečna odpoví, že ano, že by si dala, ale ty se nemáš obtěžovat, udělá si sama a jestli si prý taky něco dáš
<a> poněkud zaskočen náhlou výměnou rolí si objednáš kávu, usadíš se zpět k rozdělané práci a blaženě zavzpomínáš na maminku
<a> jak ti vše nosila až pod nos, aniž bys musel hnout pařátou... plynule přejdeš k rozjímání o nesporných výhodách pečující ženské ruky v domácnosti
<a> když tu se z kuchyně ozve "Od koho je káva? Od žida. A proč né ze spolku? Měli zavříno... Tahle je stuchlá či co."
<a> a to bych ještě i ustál, jenže pak prej "Babi, proč nemám dědečka?" a šíleně zlomyslný pochechtávání
<a> děsí mě, prosím prosím, pojď domů

Komentář: prej už si na byt další kamarády vodit nemám :D

<a> hmm, státnice.... to slovo má v sobě ukryté svůj průběh - budu tam STÁT, neříkat NIC a na otázky odpovídat Eeeee :)

<a> hale jak v přírodě poznám kde je jih?
<b> Podle orientace solárních elektráren

<a> Dneskas byl nějakej tichej, ne? Co se stalo? Vlastně jsem si až teď na fotkách všiml, že jsi tam byl!
<b> No kua, nerejpej do mě!
<a> Co je vole? Sem se jenom zeptal!
<b> Tvl... Znáš mastičku na opary, v takovej tej malej tubičce? Jmenuje se DUVIRA...
<a> Jo, znam, to používam na rty a co jako?
<b> Tvl... Ráno vstanu, rty mě pálej jak sviňa. Ještě spící šáhnu na stolek vedle postele, kam hážu všechno, co nevim kam iklidit, nahmatam malou tubičku, otevřu, pomažu si s tim rty a spim dál... Pak se vzbudim, nemožu otevřít hubu, podivam se na stolek, čim jsem si to ty rty pomazal...
<b> ...a JÁ KOKOT jsem držku zalepil sekunďákem... sekunďák a duvira jsou ve stejných tubách, o stejné velikosti a se stejným vrškem...
<b> Teď si namáčím hubu v rozpouštědle a doufám, že se ještě někdy budu moct najest jinak, než kapačkou :/
<a> :-D :-D omg... to musim říct Petře, že se s ní už nikdy kousat nebudeš :-D

<a> Ještě že v tom autobuse mají wi-fi, protože tohle ti musím napsat hned.
<b> Hm?
<a> Vracím se žluťákem z ..., hosteska zrovna rozdávala časopisy. Než došla ke mně, už jí toho moc nezbylo. Takže když na mě zamávala zbylými kousky, co si jako budu přát, zeptal jsem se: a co máte? A ona na mě profesionálně sladkým hlasem: chvilku pro tebe a čas na lásku!
<a> Mně naštěstí po krátkém šoku došlo, že jsou to názvy časopisů, ale chudák holka si dlouho vůbec neuvědomovala, co řekla a proč se všichni okolo lámou smíchy.
<b> Já být na jejím místě, tak dojedu zbytek cesty v zavazadlovém prostoru. :-D
<a> Zjevně je to profesionálka, takže dál nosí časopisy a kafe, jen je rudá až za ušima. A lidi se koušou do rtů, aby se nechechtali nahlas, když jde kolem.

<pavel> hele už mě to s*re. nebudu s tebou chodit kalit.
<hobbit> proč?
<pavel> protože pak ráno přijdeš do práce, a všem tam navykládáš ty svý lži o tom, co se tam dělo!
<pavel> a pak jim je ještě pustíš na videu!

<a> ehm, čau, kdy jsi vlastně odcházel z té včerejší akce?
<b> ta akce byla předvčerejšky jen tak mimochodem - a odcházel jsem stejně jak ty, pomáhal jsem ostatním tě odnášet domů
<a> no, tak odnášet je trochu silný slovo ne? ... NE?!?!?! o_O

Komentář: teleportuje se, cestuje časem a ještě by chtěl ovládat mysl :-/