<a> Ty vole, máma se včera o půl osmé šla koukat na zprávy a začala ječet, ať tam honem jdu, že je v televizi.
<b> No a byla tam?
<a> Byla...
<b> A co o ní říkali?
<a> Vůbec nic, zapomněl jsem vypnout kinect.

<a> Čus nechceš jít do kina?
<b> Já nevim, moc se mi nechce.
<b> Jak se to jmenuje?
<a> Nedělej fóry a pojď
<b> To neznám, to je český?

Komentář: Včera, dnes a zítra?

<a> seš doma nebo v Práglu?
<b> doma sem ted, proč
<a> jenom jestli bys nešel na skype
<b> aha jo to bych sel kde to je

<HOLAS> nazdraví :P
<Lowiska> ať slůží, krasavico :D
<HOLAS> to seš spíš ty ne? :D
<Lowiska> ne :D
<HOLAS> pleteš si pojmy :D resp přehodila jsi krásku a zvíře :D:D
<Lowiska> vole :D
<HOLAS> ano to je lepší :D:D

<a> tak jak dopadla akce? Dostanes to povyseni?
<b> ani hovno...
<a> jak pak to?
<b> Protoze tri mesice odposlouchavame particku, co se dohaduje jak pojedou "varit gulas"
<b> Proste naprosto jasny, vety jako: To bude jizda, honza prinese i cibuli, to si dame do nosu
<b> navic kterej blbec by se domlouval tri mesice na tom, jak pujdou nekam varit gulas
<b> no a kdyz tam dorazila zasahovka, tak tam najde skupinku lidi, co varej gulas
<b> jsem tu ted za totalniho dementa

<a> mám krásnou funkci public string ToLaTeX()
<b> tak to budeš mít asi i Undress(), ale to už vypadá na private

<a> jedu ve vlaku, v kupéčku se mnou jede holčina a přes telefon poměrně dlouho vysvětluje, jak něco vytisknout, už to vypadalo, že mise byla úspěšná a pak zoufale vykřikne "Ne, mami, ne ctrl je jedna klávesa!!!"

<a> Všechny hezký holky, jsou mlsný, nebo vybíravý......
<b> Jak jsi na to prosímtě přišel?
<a> Přestaly chodit do školní jídelny.....

Komentář: Když úroveň jídelny klesá.....

<a> šel jsem s naším psem po městě do zverimexu. štěstí, že jsem to nevzal po náměstí, ale vedlejší ulicí! naše fenka mimochodem teď dost zhubla, takže jí moc nedržel obojek. já si nasadil sluchátka, čili jsem nic neslyšel... a tak jsem šel a šel. a najednou si všimnu, že po mně lidi nějak divně koukají, ale neřeším, jsem na to zvyklý :) pár metrů před zverákem potkám našeho veterináře: on se na mě podívá, pak na "psa", pak zase na mě, oči vytřeštěný, ale jde dál (a já ho, blbec, ještě tak hezky sebevědomě pozdravil "Dobrý den!"). říkám si: "proč na mě tak koukal?!", ovšem opět neřeším. těsně před zverákem jsem zavolal na "psa": "pojď!", podívám se dolů, tam jenom obojek na vodítku, jenže nic v něm! samozřejmě jsem chytnul neuvěřitelnej výtlem, protože mi to došlo :D otočil jsem se, slzy v očích smíchy, a pes půl kilometru za mnou! musela se vyvlíknout a já si toho kvůli hudbě nevšimnul... každopádně nechci vědět, co si ten veterinář myslel.
<a> ... venčil jsem neviditelného psa, success!