<Kapsak> a nebud tak strohý chlapče snaž se vyjadřovati květnatě vždyť tělesné výchový zítra není
<Lukaash> och, jak bystrý jsi, však já tuto informaci již nějakou tu hodinu dím, brachu... leč musím ti poděkovat, neboť jsi mi tu krásnou realitu připomněl...
<Kapsak> avšak dovol mi, můj starý padawane, zvěstovat či připomenout ti tu nepěknou novinu a sice náš zítřejší výlet do hlubin města Prahy s oním plesnivcem jenž se zove Topinka Kapsak
<Kapsak> on potrestán bude :)
<Lukaash> však na výlet ten já z výšin mrdám, neboť žádneho zájmu vzdělávat se v oblasti této nejevím, ni co by se nehet vešlo...
<Kapsak> bať, bať, můj souhlas nezná mezí ovšem vyvléknout se z tohoto ošemetného problému nebude záležitostí zcela triviální neboť tvoř součást školní docházky, kterážto je naneštěstí povinná, pročež bychom Topinkovi na hlavu nasrati měli aby tento pochopil naší nechuť k tomuto tématu
<Lukaash> však ta příšera, jež Topinka zove se, jistě pochopí náš prostý argument, že jest penězi mrhání, choditi dvakrát do téže expozice... pročež si troufám se domnívat, že topinka se nebude cítit pomazán výkaly v oblasti jeho nejvyšší nadmořské výšky, naopak si svoji výstavu pod tlakem několika atmosfér zatlačí za podvlékačky...
<Kapsak> ale příteli! cožpak tvému zraku, který, a to nebudu přehánět, si co do postřehu a ostrosti nezadá se zrakem orlím, ba co dím, přímo sokolím či tvému sluchu neuvedu-li Tě do rozpaků když ho srovnám se sluchem velmi dobře slyšícího mladého muže, unikla ona depresi vyvolávající zvěst, že má totiž řečená expedice do prastarého centra světové kultury za cíl jakýsi biograf pochybné pověsti, kterému na odpudivosti přidává nejen ten zasoplený, uši rvoucí, z úst hrbaté nechutně páchnoucí stařeny s ochablými hlasivkami, jenž mají za následek skřehotání nebývalých vlnových délek, název "oko"?
<Lukaash> ah, já ošálen jsem byl, jakási vyšší síla zasáhla omátla mě, neboť jsa v tomto domnění žijící, myslel jsem sobě, že na ekskurzi na jakousi ekspozici jsme jdoucí...
<Kapsak> co říci jsem mínil nedořekl jsem však jenivadž můj mozek se blíží mozku starého muže bez mozku na srdci mi ležel kámen nebývalých rozměrů neboť cesta přesvědčování pána jehož jméno mi tak připomíná smažený chléb, že jsem na něj dostal chuť se v důsledku tohoto stává neschůdnou pročež budeme muset vypustit nějakou příšeru z hlubin mořských, nejlépe krakena
<Lukaash> tys hulil co?
<Lukaash> ?
<Kapsak> nn
<Kapsak> fakt
<Kapsak> dáme to na lamera? :P
<Lukaash> to bychom meli...
<Lukaash> tak ja to upravim....
<Kapsak> ok