<kámoš> Zdar, paříš něco?
<já> No, jen Deskriptivní geometrii.
<kámoš> Co to je?
<já> To je taková prdel, a hlavně se u toho zabavíš na hodně dlouhou dobu.
<kámoš> A o čem to je?
<já> To ti vysvětlovat nebudu, ale jeden quest ti zabere tak 2-3 hodiny. :D

<on a ona> na ICQ
<ona> ... tak a teď ten kruh rozpůl
<on> a mám ho rozdělit vertikálně bo horizontálně?
<ona> to je fuk
<on> ok, střihl sem to horizontálně
<ona> tak a teď si vem tu levou půlku!

<A> to já si dneska vyšla do práce v nových kalhotách, akorát jsem si z nich zapomněla slepit jednu cedulku, takže jsem přímo na zadku nosila celý den nápis: moderně širší a pohodlnější tvar!

<ona> fakt parádní, jsem první den v práci a zavře to hygiena..

Komentář: chudák :D

<sd> včera v pekárně paní: "chci dva tvarohový šátečky" "kolik jich chcete?" "dva" "a jaký? máme tvarohový a s marmeládou" "tvarohový" "a kolik?" :D :D
<sd> tak sem si dal taky tvarohovej šáteček a teď si ho dávám - s marmeládou :))

<a> dneska jsem se dobře zasmál
<b> Poslouchám.
<a> kamoš přišel o dvě hodiny později do školy s omluvenkou : ,,Omluvte prosím mého syna <c> z prvních dvou vyučovacích hodin dne 25. 1. 2011. Jeho inteligence nestačí na to aby si zapamatoval rozvrh. Děkuji <podpis>"

<a> Co dnes zkouška? A z čeho vůbec?
<b> Jo, snad dobrý.
<b> Bylo to z těch finančních výpočtů, jak jsme mohli mít libovolný materiály kromě počítače.
<b> A profesor na nějakýho týpka: „Kolego, ty materiály nemusíte schovávat na kolenou jako nějaký tahák, můžete přece používat všechno.“
<b> A týpek prej: „Já vím, pane profesore, ale zvyk je železná košile.“

<a> Máš mamku doma?
<b> jo
<a> Potřeboval bych, jestli by ses jí jenom na něco nezeptal.
<b> ok
<a> (chvíli se neozývá)
<b> A může to být cokoliv, nebo to upřesníš?

<já> Mami, privez mi prosim do nemocnice CD s hudbou.
<máma> A kde to máš?
<já> V pokoji. Je to v takové válcové krabičce a nahoře bude nějakej nápis.
<máma> Už jsem něco našla. Nahoře je nápis "Super fuckers".