<Daník> A to jsem vám už říkal, jak mě postřelili?
<Alex> Cože? To jako fakt?
<Daník> No jo, na Silvestra. Jsme byli s Peťanem v nějakém klubu, pařili s moravákama do rána a nějak jsme se ocitli na Spartě, jak tam jsou ambasády. Trochu jsme pili, dělali docela bordel. Šli jsme právě okolo turecké ambasády a tam maj ozbrojenou ochranku. Tak si to k nám jeden zamířil a jako by sáhl pod kabát. Já se úplně vynervoval, nechtěl jsem mít problémy... tak říkám Peťanovi "zdrháme vole" a rozeběhl jsem se... Říkám si, co mi může udělat, že jo. No a najednou strašná rána, cítím prudkou bolest v hlavě, v ústech krev, před očima temno... Podlomili se mi kolena a spadl jsem na zem.
<Alex> Ty vole, tak to je hodně drsný... a Peťana ne?
<Peťan> Mě ne. My jsme totiž šli kolem těch ambasád, Dan už nějaké to promile v krvi. V jednu chvíli se zničehonic zastavil a civěl na týpka, co šel proti nám. Pak do mě strčil, prudce se rozeběhl a vrazil do veřejného osvětlení.