<Hypocrite> No. Bylo popravdě dost hardcorové, celá ta neděle
<Hypocrite> Nejdřív přijel brácha pozdě pro nás. Takže jsem vyjeli a já zjistila, že mama si zapoměla hodinky (nesměli sme mít u sebe zapnuté mobily, takže čas se dalo sledovat jen hodinkama) No a tak jsme jeli pro hodinky k Jarči.
<Hypocrite> Pak Honza zjistil, že tam kde chtěl natankovat, mají zavřeno,tak sme se museli vrátit až do Holice a natankovat tam, protože všude po cestě bylo zavřeno taky
<Hypocrite> Tak sme vyjeli do Brna. Honza neměl dálniční známku, takže sme museli po prdelovicích. Do Brna jsem dojeli 8:38
<Hypocrite> Testy byly na 9 s tím, že máme dojet alespoň půl hodiny předem, kvůli prezentaci. V Brně jsem zjistili, že nikdo netuší, kde se ta škola nachází. V této fázi cesty začaly 2 třetiny posádky auta panikařit
<On> a jej...
<Hypocrite> Jen brácha byl v klidu. Mama po mě začala ječet, že jaktože to nemám vyjety tu mapu a nevím , už, kam přesně máme jet
<Hypocrite> No. Bylo asi 8:49, když jsme se ptali kolemjdoucích na cestu..............................Netušili.
<Hypocrite> Tak se o mamu začal pokoušet infarkt, a já už sem se představovala ve svém budoucím povolání, jak se hrabu po ramena v kravských řitích (zootechnik)
<Hypocrite> Po 10 minutovém zoufalém popojíždění po Brně jsme se zastavili na parkovišti, a mohlo započít vzájemné obviňování, kdo co zpackal, a kdo má vlastně na svědomí, že se to nestihlo
<Hypocrite> Po delší debatě se došlo k závěru, že vůbec nevadí, že Honza přijel pozdě, ani že nás od začátku vedl na zemědělku, protože si myslel, že je to tam a ani mystifikace ze strany mamy, že to má vytisklé na papíře a že ví kam, ale došli společným hlasováním k závěru, že za to můžu já, protože to jsou moje testy (no přiznávám, že asi měli pravdu)
<On> eh... :-D to zni docela psychoticky :-D
<Hypocrite> No po nějakých dalších 10 uklidňujících minutách jsme znovu naskákali do auta a jeli alespoň zjistit, kde že se ta škola nachází a alespoň jim oznámit, že jsme měli ,,defekt" a že jestli by to ještě nějak nešlo... udělat... No nakonec měla mama spásný nápad, že pojedeme na benzínku a zeptáme se a koupíme mapu....................Já už jsem byla smířená s fekální kariérou.
<Hypocrite> Po vtrhnutí do obchodu na benzínce, jsme počali zběšeně hledat stojan s automapami
<Hypocrite> Za chvíli jsme našli mapu a paní prodavačna nám ochotně sdělila, že jsme uplně v prdeli a že musíme téměř na druhý konec Brna
<Hypocrite> Když jsme vjížděli kolem nákupního centra Tesca ke kampusu, kde se konaly přijmací zkoušky, mama se mě zcela vážně zeptala, jestli je mi to tu povědomé, načež jsem jí v úplném psychickém vyčerpání odpověděla, že tesco znám. Málem mě zabila.
<On> eh?
<Hypocrite> Když jsme zaparkovali před vchodem do budovy, kde se konaly testy studijních předpokladů, všichni jsme vyběhli směrem k budově (bylo asi 9:30) a vtrhli jsme do budovy. Po delším zmateném pobíhání jsme nalezli vrátnici, která byla přímo proti vchodovým dveřím :-) Zeptali jsem se, kde nalezname příslušnou místnost.
<Hypocrite> Po dobré radě jsme nalezli místnost, kde se psaly testy a když nám jeden z hlídajích odpověděl, že lze testy psát v pozdějším časovém termínu, myslela jsem, že vyletím z kůže a má rariéra pátrače v temných a teplých živočišných otvorech byla ta tam.
<Hypocrite> No a dál už jsem jen počkala, až dopíšou testy lidi z první skupiny a psala jsem testy s dalšíma
<Hypocrite> No a během toho čekání (asi 2 hodiny) se brácha v autě díval na noťasu na povinnou četbu-Ostře sledované vlaky
<On> :-) teda... z toho by se dal udelat scenar pro film, jak to licis :-)
<Hypocrite> A nejvíc mě potěšila jedna z posledních otázek v kulturním přehledu. Nekecám. Bylo tam tohle : Ve filmu natočeném podle knihy, jehož hlavním dějěm je atentát na německý zásobovací vlak, ztvárnili hlavní role výpravčího (nevim jméno) a strojvedoucího (taky netušim) naši známí herci. Kteří to byli? A jenom: a) b)  c) d) e)
<Hypocrite> Jako masakráální otázka. Tak sem přišla po testech do auta. Vlepila sem bráchovi pusu a že kdyby se na to nedíval před chvílí, mám o bod míň :-)

Komentář: Sice to není žádný kameňák, ale je to pravdivý popis sledu událostí, jak se jedena ztracená studentka dopracovala k přijmačkám a ještě taková malá náhodička na konec ;-) No. Byl to náročný den.