<a> Teď o víkendu jsme byli u babičky a ta vždycky nadšeně uspává mladšího bráchu.
<a> Takže v pátek, v sobotu, že ho uspí a v neděli ještě nadšenější páč ráno jsme měli odjet.
<a> Začne mamka, že by měl jít brácha spat, babička už nachystaná a on začal brečet, že nechce babičku.
<a> Všichni vyděšení, co s ním babička dělá tak hroznýho a z něho vypadne.
<a> Když ona zpívá tak falešně, že nemůžu usnout a zdá se mi o čertech :DD

Komentář: Dětská upřímnost

<ona> Tak co říkáš?
<on> Že je to krvelačná bestie, žíznící po mé krvi. Ostré drápy k trhání masa a ničení všeho kolem a uši trhající jekot mě děsí. A ty oči. Ty velké oči, které ve tmě žhnou, mi nahánějí husí kůži. Neustálý strach, odkud zaútočí je unavující. Kudy ten netvor projde je jen spoušť a nic na svém místě.
<ona> Ježiš lásko, je to jen kotě! Necháme si ho teda? :) :-* Prosííím
<on> V žádným případě! Jde z domu :P

Komentář: Nakonec zůstal doma :D

<a> "..Zollner-Telephely, Aruatvetel, Deakvari fasor 16..."
<b> :D:D:D:D Co to je?
<a> Nakládka v Maďarsku... ale taky je dost možný, že jsem ted někoho zaklel...

<a> už jsi zprovoznil ten World ?
<b> jo, už jsem i začal psát.
<a> fajn, kolik už máš napsaných slov ?
<b> nevím, nechce se mi to počítat...
<a> dole to máš napsané, počítá ti to samo :)
<b> aha :)
<b> 4 :D

Komentář: ta lenost nás jednou všechny zabije :D

<a> tak mi právě na netu kalkulačka pro kuchaře spočítala, že mraženou pizzu mám péct v troubě předehřáté na 5200°C 20 sekund.
<b> :)

Komentář: poté jsem došel k závěru, že s trochou matiky to stačí na 180°C a 10 minut...

<a> Byla sem u vás včera, prej si byl na pohotovosti. Co se stalo?
<b> Víš jak je na mě Radka naštvaná ne?
<a> Hm?
<b> Tak jsem u ní včera byl s prosíkem a omluvit se a tak.
<a> Neprotahuj to! :D
<b> A řekl jsem "Zlato, jestli se ti uleví můžeš mě mrdnout třeba pánvičkou po hlavě jen se přestaň zlobit!"
<b> Potřebovala si ulevit.

Komentář: Neškádlete naštvané ženy:D Boule jak Brno!

<a> vrať se! já se tu sám bojim
<b> ještě deset minut... jak sám? Lenka odešla?
<a> ne, udělala nám kafe a teď týrá zvěř
<b> tak co blbneš?
<a> vžij se: kamarádka tvýho spolubydly, pro tebe naprosto neznámá holka
<a> jako správný hostitel se zeptáš zda si dá kafe/šťávu/čaj/vodu
<a> slečna odpoví, že ano, že by si dala, ale ty se nemáš obtěžovat, udělá si sama a jestli si prý taky něco dáš
<a> poněkud zaskočen náhlou výměnou rolí si objednáš kávu, usadíš se zpět k rozdělané práci a blaženě zavzpomínáš na maminku
<a> jak ti vše nosila až pod nos, aniž bys musel hnout pařátou... plynule přejdeš k rozjímání o nesporných výhodách pečující ženské ruky v domácnosti
<a> když tu se z kuchyně ozve "Od koho je káva? Od žida. A proč né ze spolku? Měli zavříno... Tahle je stuchlá či co."
<a> a to bych ještě i ustál, jenže pak prej "Babi, proč nemám dědečka?" a šíleně zlomyslný pochechtávání
<a> děsí mě, prosím prosím, pojď domů

Komentář: prej už si na byt další kamarády vodit nemám :D

<a> tak jak v práci, dobrý?
<b> na nic, máme málo práce, lidi jezdí jak posraní.

Komentář: <b> je profesionální hasič

<a> Jak bylo ve škole?
<b> Neuhodneš! =D Nejeli šaliny, protože padly dráty ke škole.
<b> a přišel <c> celej zadýchanej a 30min po zvonění. Vpadne do dveří a vychrlí: "Padlo vedení" A zezadu se ozvalo "Co tu k*rva sedíme, padlo vedení! Jdeme domů!!"

Komentář: Šalina = tramvaj