Příspěvky uživatele „Popelka“

Re: hustý, malý děcka melou kraviny

Je tady jeden podstatný rozdíl - zatímco Štěpánek z toho vyroste, ti puberťáci, kteří tady přispívají, zůstanou zřejmě na mentální úrovni těch tříletých (soudě dle kvality většiny příspěvků, včetně Tvých).

K hlášce #56868

Nevadí - mně to připadalo roztom...

Nevadí - mně to připadalo roztomilé - možná proto, že toho malého mudrlanta znám osobně. Mimochodem, Jitko12345, které lepší miminkovské hlášky tady jsou? To neprovokuji, jenom bych si je chtěla přečíst. Na žádné jsem nenarazila ...

K hlášce #54766

Re: My tak ale opravdu doma neml...

Kuboslave, teď si asi myslíš, jak jsi mne nachytal? :-) Dcera opravdu chodí do školky a ne do jesliček. Do školky nastupovala v září ve věku 2 let a čtyř měsíců, protože žádná paní ředitelka nebyla ochotna držet nám neobsazené místo až do dubna (a byla to nakonec jediná ředitelka, která byla ochotná vůbec ji vzít). S tím, že je to na 5 dní v měsíci, až do dubna, kdy v jejích třech letech nastoupuji do práce (platíme ale celou sumu, stejnou jako děti, které chodí každý den). Od tří let může chodit do školky na plný úvazek. Ono je to čiré utrpení, protože když si trochu začla zvykat, zase přestala chodit a dalšá měsíc znovu. Ale manžel na tom trvá, ať se prý socializuje (a když už pltíme těch 500 Kč)

K hlášce #54766

Re: Osobne si myslím, že je to p...

V pořádku, omluva přijata. Já také věřím, že svou ratolest vychováme co nejlépe, otázkou je, jestli se nám to povede :-)

K hlášce #54766

Re: Nojo, taky mám doma takovou žíža...

Paráda, kam se hrabeme s naší ku...vou :-)

K hlášce #54766

Re: Osobne si myslím, že je to p...

Omlouvám se, předchozí příspěvek byl určen Grifovi ...

K hlášce #54766

Re: Osobne si myslím, že je to p...

Naprosto souhlasím. Už v tomto útlém věku lze pozorovat markantní rozdíly. Děti ve školce nezdraví, jsou zlé a agresivní (Eliška: "Maminko, já nechci do školky, kluci mě perou..."). Občas si říkám, jestli neděláme chybu, že se snažíme z ní vychovat slušného člověka. Dnes a denně se přesvědčuji o tom, že lidem bez svědomí, bez skrupulí, bez morálky, s ostrými lokty a přehnanou sebedůvěrou, se žije lépe než skromným, pracovitým a slušným lidem.

K hlášce #54766

Re: Osobne si myslím, že je to p...

Ve dvou letech sis to jistě uvědomoval... Schválně se zeptej rodičů, zda jsi v té době vůbec mluvil. Dcera tento výraz použila poprvé a naposled právě ve výše uvedene citaci. Jelikož doma při klení používáme pouze krucipísek a do prčic, což sice není nijak chvályhodné, ale jsme jen lidé a občas si ulevit musíme, předpokládám, že inkriminované slovo slyšela ve školce (a jistěže ne od paní učitelky, ale od nějakého "vyspělejšího" staršího dítěte) a nějakým šestým smyslem poznala, o co se jedná. Vtip je v tom, že ošklivé slovo, které maminka a tatínek někdy řeknou, ale neměli by - to ona ví, protože jsme jí to vysvětlili - (krucipísek) chtěla nahradit slovem, které má daleko větší "sílu", což ona nemohla vědět, protože to doma nikdy neslyšela.
Jakmile jsme po té příhodě přijeli domů, manžel jí říká: "Podívej se, Eliško, maminka pláče, prtože jsi řekla ošklivé slovo." Brečela jsem, to ano, ale smíchy, jenže pokud jsem si měla zachovat alespoň nějakou autoritu, tak jsem to nesměla dát najevo.
Ach jo, nevěřila bych, že zrovna tady budu nucena obhajovat své výchovnbé metody. Ano, uveřejnit příspěvek, ve kterém pointa stojí na vulgárním výrazu není právě korektní, ale netušila jsem, že tady budou takoví moralisté. Sama jsem velice nekompromisní, pokud se jedná o vulgarismy a ve svém okolí je normálně nestrpím, ale Tvé břitké odsouzení naší výchovy na základě jedné citace mi příjde přinejmenším přehnané.

K hlášce #54766

My tak ale opravdu doma nemluvím...

My tak ale opravdu doma nemluvíme... Navíc to mělo ještě dohru - když jsme se ptali, kde to slovo slyšela, tak praví: "To říkala paní učitelka." Což nás totálně odrovnalo, protože to je zkrátka absurdní.
A mimochodem, většina dvouletých opravdu hlásku r vyslovit správně neumí. Někteří dokonce ve dvou letech neumí mluvit vůbec. A co se týče té rodinné terminologie, o našem milovaném dítko v její nepřítomnosti taky láskyplně hovoříme jako o příšerce, potvůrce, a ano i jako o opičce :-) , ale všichni, kdo nás znají, to berou s nadhledem, protože ví, že dceru nadevšechno milujeme. Tak nebuďte, prosím, tak přísní. A ten příspěvek jsem sem dala, protože jsem se chtěla podělit nejen z kolegy v práci, ale se všemi (a tu poslední větu píšu s vědomím, že tady některým komenátorům nahrávám nasmeč :-) )