<a> Někdy si jako táta připadám opravdu moc nedoceněnej.
<b> Proč?
<a> Ale... dcerka měla narozeniny, tak jsme jí se ženou koupili takový ty gumový bonbóny, a jedny cucací, že si to může ráno rozdat ve třídě. Jenže já to večer nevydržel, otevřel pytlík těch cucacích... tak jsem to radši všecko sesypal do jednoho. No a že ráno si to vezme. Jenže ona to zapomnětlivka nechala doma, a ejhle. Ještě jí s autem zastihnu pár metrů před školou, vylezu z auta, a dávám jí ten pytlík. Jenže kolem mě šel zrovna nějakej pomatenej táta z tý unesený Aničky, tak tam na mě vyběhl, jakože chci svojí dcerku unést... Fakt. Já mám na tohle smůlu.

Komentář: Nakonec jsme druhej den zašli s tím tátou na pivo. :-)